Karla Bufková-Wanklová

(1855—1941)

Publikované práce

Z Ječmínkovy říše. Moravské povídky a pověsti. Illustrovali V. Černý a K. V. Muttich. Vilímkova knihovna Malého čtenáře, sv. 9. Jos. R. Vilímek, V Praze 189?, 18 cm, s. 298.

Z Ječmínkovy říše. Moravské povídky a pověsti. Ilustrovali V. Černý a K. V. Muttich. Z knihy do srdéčka, sv. 3. Jos. R. Vilímek, Praha 1910 (2. vyd.), 8°, s. 289.

Z Ječmínkovy říše. Moravské povídky a pověsti. Ilustrovali V. Černý a K. V. Muttich. Třetí vydání. Jos. R. Vilímek, Praha 1930 (3. vyd.), 8°, s. 259 + XVI obr.příloh.

Z Ječmínkovy říše. Moravské pověsti. Ilustrace Věnceslava Černého a K. V. Mutticha. Převyprávěla Marie Krulichová. Chvojkovo nakladatelství, Praha 1994, 30 sm, s. 133.

Moravské pověsti a pohádky, zejména z Krasu moravského. Ilustroval St. Hudeček. Z knihy do srdéčka, sv. 23. Jos. R. Vilímek, Praha [1920], 21 cm, s. 196.

Tille, II/2, 518–519:

Bufková.

K. Bufková-Wanklová: Z Ječmínkovy říše. Moravské povídky a pověsti. Třetí vydání. Praha, Vilímek 1930.

Autorka vypravuje strojeným slohem pro děti běžné motivy starších sbírek, Mikšíčka, Menšíka a j. obšírně, měníc dle svého vkusu.

- 519 -

s. 5. Výklad jména Macochy.

s. 14. Otec Proud, matka Punkva, dcera Liběna (královna vil), mravné naučení dvěma dětem.

s. 24. Orlí hnízdo na Čertově mostě. Hodný Jura vybere hnízdo, zlý rytíř roztrhán.

s. 45. Bílá paní na Perštýně.

s. 67. Pasačka zahyne v Kateřinské jeskyni.

s. 73. Vznik Helfenštýna — hradní studny — zachránění unesené panny.

s. 89. V Radhošti spící vojsko, jemuž velí Goj Magoj.

s. 91. Muž z Protivanovic pod Radhoštěm pod zemí s kůzlířem pro stříbrné střechýle. Po prvé ulomí jen hůl, druhý rok se omešká, leze pod zemí, nalezen daleko od mista, kde sestoupil.

s. 99. Čertův mlýn. Přímo z Mikšíčka II. č. 18.

s. 112. Čekanka. Podle knižních textů neúplné zpracováno. Připojena zmínka o trpaslících a o Tatarech, před kterými se utekli křesťané na Kotouč, vymodlili si bouři, a ta Tatary zahnala (prý v dubnu 1241).

s. 123. Vévoda Konrád založí Veveří. Mikšíček II. č. 29.

s. 126. Loupežný rytíř Rolf propadne se u Hranic a straší.

s. 131. Založení Klášterce. Krajánek prostře šátek před hadím králem, zastřelí jej a založí tam kapli — pozdější klášter, dnes osada, fara. Poklady v zříceninách kláštera.

s. 137. Stříbrný zvon v Novém Městě, nalezený v rybníce.

s. 143. Mor u Nového Města.

s. 151. Pašijový poklad: král trpaslíků Apella dovolí na Velký pátek ženě s dítětem nabrat pokladů, žena tam dítě zapomene, dostane je za rok zpět s mravným naučením.

s. 157. Pašijový poklad na Čertově hrádku. Povídka o hodném hochovi, jenž hledá poklad pro matku.

s. 171. Povídka o loupežném Vokovi, jenž unese Anežku z Osova, umoří její matku v hladomorně; hrad dobyt Anežčiným strýcem, Vok padne pod Vyšehradem 1420.

s. 195. Jeskyně Rasovna u Holštýna. Pastýř zachrání u jeskyně dceru jičínského pána od medvěda, stane se pánem z Kravař. Viz Bayer I. č. 6.

s. 207. Hrad pánů z Boskovic. Ptáčník Velen vyvedl vévodu z lesa, stal se pánem kraje. Šembera, poslední z toho rodu, spálil kvardiánovi brněnských minoritů listinu, podle níž mělo panství připadnout klášteru, ne jeho dcerám. Zemřel 1579, po smrti strašil.

s. 221. Žákova hora. Po francouzských válkách hon na Cigháji, mlynář střelí do srdce zvonku, zvonek chraptí, po roce raní mlynáře o honu mrtvice.

s. 228. Tři skály proti Děvínu v Palavských horách jsou tři Tatarky — princezna a služky s psíčkem — které z lakoty zabil rytíř na Děvíně.

s. 234. Dva bratři tam u těch skal hledají o svatojanské noci zlaté kapradí. Jeden vydrží pokušení (čerti slouží mši, věší kněze), získá zlato, druhý prchne z kruhu, je roztrhán.


Zkratky

Tille

Václav Tille: Soupis českých pohádek I, II/1–2. Praha 1929—1937.





< < < Pohádkosloví

 

TOPlist