Pohádkosloví



Josef B. Kolář-Kochovský

(—)

Publikované práce

Chudobinky z luhů moravské Slovače. Národní pohádky a pověsti z okolí Uhersko-Brodského. Sebral a milé mládeži naší napsal Jos. B. Kolář-Kochovský, učitel. Illustruje Karel L. Thuma. První moravská obrázková knihovna pro českou mládež. Nový běh, roč. I (IV), čís. 14. Ve Velkém Meziříčí, Tiskem a nákladem J. F. Šaška, knihkupce, 1886, 16°, 46 + (2) str.

Obsah:

1. Zakletý poklad /7-8/.

2. O původu včel /8-9/.

3. Proč stává husa o jedné noze /9-10/.

4. O pastýři Dobešovi /10-13/.

5. Zlatý doubek /13-14/.

6. Maruška a telátko /14-20/.

7. O zlatém kohoutu /20-22/.

8. Vodník /25-28/.

9. Psí smlouva svatební /28-29/.

10. O lišce a koze /29-31/.

11. Jak stal se švec nesmrtelným /31/.

12. Houslista Kouřil /32-33/.

13. Divotvorný koš /33-36/.

14. Tři, šest, devět /36-38/.

15. O původu města Uherského Brodu /38-40/.

16. O Janu a Nezasmálce /40-46/.

Z chatek moravské Slovače. Pohádky a pověsti z okolí Uhersko-Brodského. Sepsal Jos. B. Kolář-Kochovský, učitel. Illustroval Karel L. Thuma. První moravská obrázková knihovna pro českou mládež, roč. II (V), čís. 23–24. Ve Velkém Meziříčí, Tiskem a nákladem J. F. Šaška, knihkupce, 1888, 16°, 112 + (2) str.

Obsah:

O divotvorné studánce /7-8/.

Anička a Kačenka /9-11/.

Hrdina Jakub /11-13/.

O bratrovi a sestře /13-18/.

Neposlušný vlček /18-20/.

Kohoutek a slepice /20-22/.

O ptáku Zlatohlávkovi /22-27/.

Vyslyšená prosba /27-28/.

Vodník /28-32/.

O Pavlu kovářovi /33-36/.

Pán Bůh na ně nezapomněl /36-42/.

Jiří a mrtvý /42-44/.

Proč nedělá vrabec kroků /44-46/.

O pyšném králi /46-48/.

Dva bratři /48-54/.

Chudobný Bárta /54-57/.

Starý Brychta /57-60/.

Dobrý Štěpán a nehodný Martin /61-68/.

O dvou drátenících /68-72/.

Divotvorná kabela /73-76/.

O Janu Rádspalovi /76-84/.

O chudobném hrnčíři /84-90/.

Zlaté koště /90-94/.

O Cukráčkovi /95/.

Kladivo, zvonec a kocour /95-99/.

Rohlíkový les /99-101/.

O původu vesnice Korytné /101-104/.

O dvou vojácích /105-108/.

Původ lípy /108-109/.

O Aničce a Verunce /109-112/.

Tille, II/2, 541–543:

Kolář. I. II.

I. Chudobinky z luhů moravské Slovače. Národní pohádky a pověsti z okolí uhersko-brodského. Sebral a milé naší mládeži napsal učitel Jos. B. Kolář-Kochovský. Velké Meziříčí, Šašek, bez roku. 16 čísel.

II. Z chatek moravské Slovače. Pohádky a pověsti z okolí uhersko-brodského. Sepsal učitel Josef B. Kolář-Kochovský. Velké Meziříčí, Šašek 1888. 28 čísel. Obě sbírky vyšly v První moravské obrázkové knihovně pro mládež, kterou pořádal Josef Soukal první jako sešit VI., druhá v II. (V.) ročníku jako číslo 23 a 24.

Uherskobrodský učitel J. B. Kolář vypravuje 44 textů slohem plným kudrlinek, mravných a zbožných naučení. Je podobno pravdě, že aspoň část jich slyšel vypravovat, nevíme ovšem kým, ale hodně si sám vymýšlel a jistě i četl. Několik látek jinde se nevyskytujících není důkazem pro zvláštní lidovou tradici.

I.

1. Poklad marně dobývaný.

2. Kristus — Petr: včely.

3. Proč stojí husa na jedné noze.

4. Lži.

5. Zlatý doubek na Zelený čtvrtek v lese.

6. Povídka připomínající odpadek pověsti o sv. Graalu.

- 542 -

Maruška, dcera chudého Zatloukala, sbírá léčivé byliny, přijde k velké vodě, kde loví stařeček ryby, dostane od něho černé telátko, vodí je denně na pastvu. Na Velký pátek jí telátko na kopci zmizí, večer se vrátí domů. Druhý den je Maruška drží kolem krku, telátko zabekne, kopec se otevře, dívka se s telátkem octne v kopci na louce před zámkem. Mařenka vejde, vrata se za ní zavrou. Telátko k ní přijde, má již bílou hlavu, prosí, aby mu dala chleba slzami skropený, pomodlila se nad ním. Telátko se změní v princeznu, dovede dívku k dědečkovi rybáři. Je to císař, byl s dcerou zaklet nepřáteli, kteří už zemřeli. Jedou k Zatloukalům v zlatém kočáře, cesta trvá dva dny, Maruška byla osm měsíců z domu. Císař vezme Marušku i její rodiče k svému dvoru.

7. Parisane.

8. Hastrman zápasí pod vodou.

9. Bajka: Psi, kočky, myši.

10. Bajka: Odratá koza.

11. Švec sestrojí velkou basu.

12. Muzikant a vlk.

13. Kouzelné dary: pytel.

14. Císař a sedlák.

15. Založení kláštera (sen o růžovém keři ve sněhu).

16. Princezna Nezasmálka.


II. s. 7. Ženich v studni.

s. 9. Hodná — zlá dívka: služba.

s. 11. Hastrman jako dudák ve vaně.

s. 13. Sirotci Antonín a Maruška jdou do světa. Antonín nechá v lese Marušku u ohně, jde na hon, ušetří vlka, jelena, medvěda, dostane od nich píšťalku, trubku, bič a uzené. Vrátí se k ohni, Maruška je pryč, jde ji hledat. Najde v chalupě šavli s démantovým nápisem, že stíná rázem 50 hlav. V rozmarinovém lese vlci mu řeknou, že Maruška je za červenou horou v olověném zámku, zarostlém travou. Svolá trubkou jeleny, aby trávu spásli. V zámku mu řekne hrbatá čtyřoká baba, že tam bydlí 24 obrů, jejichž síla je v červeném obojku černého psa. Antonín svolá medvědy, aby psa roztrhali, tne dvakrát do obojku, vyletí z něho dvakrát 12 holubiček, které zmizejí. Baba žádá, aby ji sťal, změní se v krále a královnu. Vlk, jelen, medvěd se stětím změní v prince a princezny. Z lesa je krásný kraj, ze zvířat lidé. Král si ponechá sirotky u sebe.

s. 20. Kohoutek a slepička.

s. 22. Zlatá rybka.

s. 27. Matka zemře, když se jí zjeví syn zabitý na vojně.

s. 28. Hastrman a ohně.

s. 33. Bazalka.

s. 36. Václav u starce přebírá hrách, nedá se svést, aby daroval jediné zrno, je pochválen a odměněn (viz. s. 84.).

- 543 -

s. 42. Nebojsa: ukradený rubáš.

s. 44. Kristus — Petr: vrabci.

s. 46. (Polykratův prsten.) Kněz nechce uznat královo božství, král mu dá prsten, hrozí mu smrtí, ztratí-li jej. Pak mu dá prsten tajně ukrást a hodí jej do řeky. Kněz si koupí rybu, najde v ní prsten, ukáže jej králi. Král se vzdá trůnu, kněz se stane biskupem.

s. 48. Veritas — Falsitas.

s. 54. Zbožný Bárta rozdělí se o jídlo s dědečkem, jenž jej pošle k hraběti, aby mu nabídl, že do večera všechno obilí poseče, odveze, vymlátí a vyčistí. Hrabě mu za to slíbí polovic panství a všechno obilí. Dědeček v Bártově podobě úkol vykoná. (Zkomolenina látky Čert pomáhá.)

s. 57. Bednář řeže v lese stromky, zjeví se mu král Svatopluk, kárá jej, že řeže stromky — jeho vojáky —, udeří do skály holí, ze skal jsou zámky, ze stromů vojáci, z rostlin jezírka. Pak mu káže nadělat z prken, na nichž jsou malovány lebky a kříže, rakví. Ukáže mu v zrcátku lípu, po které lezou červenožluté housenky, a řekne, že rakve jsou určeny pro ty housenky. Brychta dostane za rakve pytel řezin, najde svůj vozík zarostlý mechem, v pytli je plno stříbra. Doma se doví, že jeho syn dávno zemřel. Rozdá stříbro a zemře v svých stopadesáti letech.

s. 61. Princezny pod zemí.

s. 68. Dva dráteníci udrátují za mořem komín.

s. 73. Kouzelné dary — brašna s vojskem.

s. 76. Princezna v noci tančí.

s. 81. Dívka u báby počítá peníze, nedá se svést, aby darovala jediný peníz, pochválena, odměněna (srv. str. 36.).

s. 90. Zbožný invalida — pometlář, uváže s pomocí neznámého mládence pro svého „vznešeného panovníka — císaře pána“ zlaté koště, s pomocí křížku od mládence dorazí rychle k císaři, políbí mu ruku, dá mu koště. Císaři vytrysknou slzy, nechá si invalidu u sebe: „Nebudeš služebníkem, ale mým bratrem.“

s. 95. Cukrář udělá ženě chlapečka z cukru, hoch v kolébce oživne, ale později, když se jde koupat, rozplyne se ve vodě.

s. 95. Kocour, kohout, kosa.

s. 101. Vznik erbu s korytem a vsi Korytné.

s. 105. Císař a voják.

s. 109. Hodná — zlá dívka: hlídka.


Zkratky

Tille

Václav Tille: Soupis českých pohádek I, II/1–2. Praha 1929—1937.





< < < Pohádkosloví

 

Pohádkosloví