Přehled vydání
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Josef Košín z Radostova(1832—1911) |
Publikované práce  Národní pohádky. Od J. K. z Radostova. Sv. I.–XII. V Praze, Tisk a náklad Jarosl. Pospíšila, 1856—1858, à 72 str.   Národní pohádky. Díl 1. Od J. K. z Radostova. Druhé vydání. V Praze, Nákladem knihkupectví Jarosl. Pospíšila, 1872, 320 str. — Online: Kramerius.   Národní pohádky. Díl 2. Od J. K. z Radostova. Druhé vydání. V Praze, Nákladem knihkupectví Jarosl. Pospíšila, 1872, 15 cm, 396 str. — Online: Kramerius.   Národní pohádky. Od J. K. z Radostova. Třetí značně rozmnožené vydání s kolorovanými obrázky. Praha, Nakladatel Alexander Storch knihkupec (Tiskem Jos. R. Vilímka v Praze 1882) 1883, 728 [?] str.   Národní pohádky. Od J. K. z Radostova. Litografie V. Neubert. Čtvrté, opravené vydání s 8 obrázky. Praha-Karlín, Nakladatel Rudolf Storch, knihkupec v Karlíně, 1901, 608 str.   Národní pohádky. Od J. K. z Radostova. [Ilustroval Karel Šimůnek. Litografie V. Neubert.] Páté opravené vydání s 5 obrázky. Praha-Karlín, Nakladatel Rudolf Storch, knihkupec v Karlíně, [1911], 21 cm, 593 + (7) str.   Národní pohádky. Od J. K. z Radostova. * [1. díl] [Ilustroval Karel Šimůnek.] Šesté opravené vydání s 9 obrázky. Praha, Nakladatel Emil Šolc, knihkupec v Karlíně, [1918], 21 cm, 238 + (2) str.   Národní pohádky. Od J. K. z Radostova. * * [2. díl] [Ilustroval Karel Šimůnek.] Šesté opravené vydání s 3 obrázky. Praha, Nakladatel Emil Šolc, knihkupec v Karlíně, [1918], 21 cm, 310 + (2) str. |
Tille, II/2, 599–600:Rad. Národní pohádky od J. K. z Radostova. Třetí, značně rozmnožené vydání. Praha, Storch 1883. Barevné obrázky. JUDr. Josef Košín z Radostova napsal mi roku 1900 svůj životopis a vylíčil v něm, jak vznikla jeho sbírka pohádek: Bydlil jako student v domě V. Veitha na Malé Straně se svým bratrem a s medikem J. Motejlkem. Motejlek přišel jednou v říjnu 1854 pozdě domů, zbudil ho, že prý se mu nechce spát, a vypravoval mu pohádku o domnělém hrdinovi. Košín ji druhý den napsal a Mikovec mu ji otiskl v Lumíru (s. 1105). Pak si vzpomněl Košín na pohádku o vyměněných ženách, slýchanou v dětství, i ta byla hned tištěna (Lumír s. 1202; viz Rad č. 22 a 55). Košín pak o vánocích 1854, o velkonocích a prázdninách 1855 i ještě r. 1856 doma ve Veltrubech sbíral povídky. Bydlili naproti panskému dvoru a pět-šest lidí ze dvora mu - 600 - vypravovalo. Zápisy tiskl v Lumíru, v Humorech, prý i v "Zlatých klasech", "Vlasteneckém kalendáři", tištěném u Jeřábkové, a v "Diblíku". Po roce 1856 se matka odstěhovala k druhému synovi do Pardubic, Košín v letech 1856—1858 vydal v dvanácti sešitcích 62 povídek po prvé. Druhé vydání vyšlo roku 1873 u Jar. Pospíšila ve dvou dílech. Povídky jsou seřazeny jinak, číslo páté (Nenarozený) je vynecháno, přidáno 13 nových čísel, která prý slyšel a zapsal v Pardubicích, když tam jezdil k matce, a která tiskl porůznu v Stýblově kalendáři "Prorok" a v "Palečku". Přidané texty jsou jen rozličné žerty. Košín přiznal, že korektur nečetl, dodatečně shledal chyby. Třetí vydání u Storcha má 82 čísel, přidané texty jsou opět jen žerty a vtipy. Čtvrté a páté vydání, 1896 a 1911, bylo tištěno proti autorově vůli, s neschválenými změnami. Košín vydával i jiné knížky pro děti, o těch však sám řekl, že jsou v nich povídky smyšlené až na tři, vytištěné v "Nejnovějších pohádkách" u Bačkovského 1899. (Sbírka spisů pro mládež, sv. 49.) První (str. 5) o Kristu a sv. Petru (mlácení, Petr dvakrát buzen), druhá (str. 32) Tři doktoři, a třetí (str. 91) Vražda prozrazená. Košín sbíral tedy lidové podání, pokud mu lze věřit, hlavně v letech 1854/6 ve Veltrubech jako student u matky na prázdninách. Tvrdí, že pohádky psal tak, jak mu byly vyprávěny, ale veselé povídky — Přelouč, Honzu — si "vyšperkoval". Později si je vyráběl sám. Jeho sloh se podobá slohu Malého, jeho tvrzení, že pohádky zapisuje podle ústního podání, není spolehlivé. O Vendelínovi (č. 34.) dokázal Máchal, že je kráceně přeložen z němčiny. Č. 31. (Návrat ze zajetí), č. 33. (Jean de Calais) i jiné ukazují spíš k tištěným předlohám než k ústnímu podání a Kocourkovštiny i Hloupý Honza jsou prostě humoristické povídky pro humoristické listy a kalendáře. Srovnání jednotlivých vydání dle čísel v NVČ. 1915, s. 19. |
|
Zkratky | |
NVČ | Národopisný věstník českoslovanský. Vydává Společnost národopisného musea českoslovanského. |
Tille | Václav Tille: Soupis českých pohádek I, II/1–2. Praha 1929—1937. |
Přehled vydání
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|