Josef Stanislav Menšík

(1811—1863)

Publikované práce

  Moravské národní pohádky a pověsti z okolí Jemnického. Sebral Jos. St. Menšík. Pohádky a pověsti národa Moravského, díl 2. V Brně, tiskem Karla Winikera, 1856, s. 388.

  Moravské pohádky a pověsti. Díl první. Moravské pohádky a pověsti z okolí Telčského. Pořádal a vydal Josef St. Menšík. V Brně, Tisk Viléma Burkarta, 1862, 19 cm, s. 382.

  Pravdivé příběhy o lidech na pohled mrtvých, za živa pochovaných a v hrobě obživlých. S připojeným ponaučením o prohlížení mrtvol a kterak na pohled mrtvé křísiti a utopeným, zmrzlým, zadušeným, omráčeným, omdlelým a otráveným pomahati se má. Podal Josef St. Menšík, člen historicko-statistického a štěpařského i vinařského odboru c. k. moravsko-slezské společnosti pro hospodářství, poznání přírody a země; zahradnické společnosti Frauendorfské v Bavořích, moravsko-slezského ochranného spolku pro osoby z vězení propuštěné a pro mládež mravně zanedbanou; Vídenského, Lineckého a Mnichovského spolku pro humanitu a ochranu živočišstva, úd Dědictví sv. Cyrilla a Methodia, a spoluúd Dědictví Svato-Janského, matice české a moravské, majetník stříbrné záslužné medaile Jednoty dolno-rakouské pro ochranu zvířat a měšťan Jemnický. W Brně, Tiskem Viléma Burkarta, 1858, 19 cm, s. 78. — Online Kramerius.

Tille, II/2, 567–574:

Menšík.

(Menšík.) Moravské národní pohádky a pověsti z okolí Jemnického. Sebral a vydal Jos. St. Menšík. Brno, V. Burkhart, 1858. Str. 388, 100 čísel.

(Menšík I-VI.) Moravské pohádky a pověsti. Spořádal a vydal Jos. St. Menšík. Brno, V. Burkhart 1861. Str. 382. (Sešit I.-VI.)

Josef Stanislav Menšík, jemnický občan, stýkal se s Kuldou, když byl v Hobzí. Byl písmák starého rázu, psal česky i německy, sbíral bez výběru různé zprávy. Když Kulda počal sbírat r. 1853 v Rožnově pohádky a vyzýval své přátele, aby sbírali a posílali mu své sbírky, poslal mu Menšík svou sbírku z okolí jemnického. Kulda ji vytiskl v Brně roku 1856 jako druhý díl své sbírky "Pohádky a pověsti národu moravského", jehož první díl tvořily dva svazky jeho vlastních pohádek, nasbíraných v Rožnově. Zachoval se, pokud vím, jediný výtisk a v něm schází uprostřed řada stránek. Menšík vydal sbírku znovu sám, roku 1858. Odešel pak z Jemnice do Brna, kde zemřel r. 1863 jako výpomocný úředník. Jakým způsobem sbíral materiál na druhou sbírku z několika okresů moravských, nevíme. Ale z obsahu je patrno, že jeho údaje o původu textů jsou nespolehlivé; řada textů je opsána z jiných sbírek, z Mikšíčka, Malého, Němcové. Má mnoho mravoučných a historických povídek podezřelého původu. Sloh rozvláčný a nemotorný. Jeho sbírky jsou dnes těžko přístupny, otiskuji tedy jejich obsahy, z nichž je také patrno, jakého druhu věci tiskl.

Menšík 1856.

1. Svátek sv. Víta v Jemnici. Mikšíček II. s. 134.

2. Kamenná ruka, znamení města. Mikšíček. II. s. 138.

3. Čert pokušitel.

4. Měšťan vyřezával ptákům jazyky — má němé dcery.

5. Katovi se nedaří věšení.

6. Sněm čarodějnic.

7. Zlý správce straší.

8. Povídka o vzpouře sedláků r. 1554.

9. Bartoš z Pálovic a čert. Z Malého č. 27.

10. Pes zachrání při povodní dítě v kolébce (totéž č. 17).

11. Loupež na samotě.

12. Tkadlec se dá z hodů nést jako nemocný.

13. Farář J. Karásek.

14. Mlynář zve na "bažanty" (brambory), nařízne lávku.

15. Pohřbení za živa.

16. Rozpustilec se nabodne na větev.

17. Přetisk čísla 10.

- 568 -

18. Zkamenělá pastýřka se stádem.

19. Budulínek a liška.

20. Liška a čáp.

21. Císař a sedlák.

22. Čert odnese věřitele a exekutora chudé vdovy.

23a. Vdova má dát nevlastnímu synovi z dědictví "co sama chce" neboli to, co si chtěla nechat (9 desetin).

23b. Kristus — Petr: žid.

24. Zaječí pastva (nemocná princezna).

25. Čert pokušitel.

26. Tři rychtáři si přejí: jeden všechny statky, druhý všechny peníze světa, třetí, aby je hrom zabil, on po nich dědil.

27. Čertovy sázky. (Václav Menšík)

28. Jean de Calais. (Václav Menšík)

29. Alibaba.

30. Hloupý Honza. (F. Fedrova.)

31. Sedlák myslí, že pozdrav "salus!" je nadávka. (F. Fedrova.)

32. Sázka o věrnost ženy. (F. Fedrova.)

33. Lék otci: magnetová hora. (Z Vostejkovic.)

34. Ženich zbojník. (J. Starý z Třebetic.)

35. Čert má ve mlýně jedno složení: práškovi, jenž tam nahlédne, vypíchne oko; druhý ukradne čertu trochu meliva — jsou to konince, změní se v zlato. (Fr. Fedrova.)

36. Hastrman: řezník mu utne žertem prst. (Fr. Fedrova.)

37, 38. Černobílá žena straší. (F. Fedrova.)

39. Lži. (Baron Prášil). (Fr. Fedrova.)

40. Fimfarum. (Fr. Kalina.)

41. Lži. (Matěj Živný.)

42. Louka u Pálovic. Z Mikšíčka 1847, č. 17.

43. Sen o pokladu na mostě.

44. Katechetické hádanky 1.–12. (V. Menšík)

45. Hloupý Honza. Z Němcové č. 54. (Kaj. Branč.)

46. Velký had. Z Němcové č. 56. (Kaj. Branč.)

47. Zlatohlávek Z Mikš. I. č. 27. (Kaj. Branč.)

48. Císař a voják (Bart. Bartík)

49. Čertovy sázky. (A. Švepeš z Martínkova.)

50. Ptáček štěstí — kouzelné ovoce. (B. Bartík)

51. „Všecko jí!“ (J. Švepeš z Martínkova.)

52. Belfegor. (Fr. Švepeš z Martínkova.)

53. Kouzelné dary: brašna. Z Mikš. I. č. 8. (F. Koutný z Třebetic.)

54. Učená řeč.

55. Strašidlo s mezníky. (Václav Votýpka.)v

56. Princezna Nezasmálka.

57. Kouzelné dary za almužnu. (V. Votýpka.)

- 569 -

58. Katolíci se prou s luterány, žid vyloží: žid — kořen Kristova kmene, katolíci — květy a plody, luteráni — jarní, vadnoucí lístky.

59. Zdechlý kuň: Nežere, ne...

60. Učenec se ptá na pastvě svináčka, kolik dostává. Prý malý sviňák, jako já, 13 fl., velký sviňák, jako pán, 40 fl. atd.

61. Podhozenec. (Sv. Vavřinec.)

62. Kristus — Petr: Potrestaná zvědavost.

63. Hloupý Honza.

64. Zlatohlávek.

65. Unibos.

66. Drak v skále — řezník.

67. Pout do Říma.

68. Kristus — Petr: bláhová přání.

69. Baba nad čerta.

70. Kocourkov: Vězení bez dveří, bezhlavý starosta.

71. Hajný navštíví podle slibu po smrti polesného.

72. Griselda.

73. Mrtvý host.

74. Katovské čáry.

75. Krásná a zvíře. Z tisku.

76. Výměny. (Kráva-koza-kohout-„nic“, žena se nezlobí.)

77. Roman-Toman.

78. Čertovy sázky: baba.

79. Hastrmanova služka.

80. Syn, jemuž se plní každé přání.

81. Zeman hýřil polepšen příkladem svého nájemce.

82. Ženich čert.

83. Smrt kmotra.

84. Vyměněné ženy.

85. Žena pijačka zkrocena v kolébce.

86. Hodná — zlá dívka: služba.

87. Vzkříšená nevěsta.

88. Starší bratr křivou přísahou zbaví mladšího dědictví, mladší mu přeje, aby mu Bůh pravici urazil. Jde na vojnu, jako důstojník jede domů na návštěvu, je přepaden v hospodě lupiči; jednomu utne ruku. Doma najde zchudlého bratra s uťatou rukou. Viz Menšík V./VI. č. 14.

89. Starší mlynářův syn vypudí ze mlýna otce i sestry, nevpustí raněného bratra, jenž šel za něho na vojnu. Bratr přede mlýnem zemře, vinníka zabije blesk.

90. Hloupý Honza. (Z Menhartic.)

91. Dívka-kouzelnice. (A. B. Z Chotabudic.) Otisk z Malého č. 3.

92. Fext. (Z Lomu.) Otisk z Malého č. 23.

93. Lék otci: pták. kůň, dívka. Otisk z Malého č. 1.

- 570 -

94. Čarodějův učeň. Otisk z Malého č. 7.

95. Kouzelné dary — kyj. Otisk z Malého č. 15.

96. Lži.

97. Pouť do Vydří: Dívka nejí buchtu, až „zabučí“ (za Budčí).

98. Stoletý hajný nestonal — nemoc prý neměla u něho pohodlí.

99. Sedlák chce křtít syna podle kalendáře: je ten den "Kvatember".

100. Františkáni dostávají dříví za mše, složené za zemřelého krále. Nový král se jich ptá, kdy už ho vymodlí z očistce. Kvardian neví, ale slíbí oznámit, až to bude.


Menšík. I–VI.

I. Okolí Telče.

1. Bílá paní. Mikšíček. II. s. 203.

2. Vlčí jáma. Mikšíček. 1847, č. 14.

3. Čertovo sídlo, Mikšíček. II. s. 301.

4. Kovář z Mrákotína. Mikšíček. II. s. 163.

5. Dar zakletého hada.

6. Reynold divosyn.

7. Mlynář vězní tři čápy, stárek jednoho po druhém propouští, mlynář jej za to mučí, čápi jej uzdravují. Změní se pak v princezny, jedna si vezme stárka.

8. Jakub prodá židovi krávu, kterou mu ukradl, ale zmrzačí se pádem s půdy.

9. Horní duch pracuje za nemocného havíře.

10. Čarodějnice chytí hocha a děvče, naučí děvče čarovat, děti prchají, mění se v kapli a obrázek, konec: výsměch pohádkám.

11. Sedlák se upíše čertu za vzácnou dýmku, nakonec nad čertem vyhraje.

12. Výměny (zlato—kůň—kráva—prase—husa—brus).

13. Trest za krádež dříví na Štědrý den.

14. Žid najme ševce, aby mu nesl hrnce, švec je rozbije, že prý má třesavku.

15. Draci na mostě.

16. Pytlák posadí drába na "osla" místo sebe.

17. Velká řepa (dědek—baba—tetka—kmotra—nevěsta—ženich).

II. Okolí Dačic.

1. Františkánský klášter.

2. Z třicetileté války: setník najde poklad po znamení kamenné ruky v sklepě.

3. Císař a chuďas.

4. Myslivecké čáry.

5. V domě straší, dokud nevrátí pomník na staré místo.

6. Domnělá strašidla.

7. Mše mrtvých.

- 571 -

8. R. 1797 Jan Laixner čaroval, aby byl nezranitelný, pak se zastřelil.

9. Strašidlo: hoch, jenž před odvodem skočil s věže.

10. 21. února 1830 skočil s věže muž, jenž prohýřil dědictví.

11. Selka chce zaplatit mši za muže samovraha, aby postoupil v pekle za čerta.

12. Nezdárný syn okrade jako setník kasu, zastřelí sluhu, je oběšen — milost přijde pozdě.

13. Lupiči zatčeni, když pochovávají zabitého kupce.

14. Katovské čáry.

15. Koželuh odmítne čertovo pokušení.

16. Ukradený rubáš. (Nebojsa.)

17. Čert pokušitel.

18. Stavba kostela ve Vydří.

19. Čert svádí krejčího, aby se nemodlil.

20. Zmrzlý hoch, zahrabaný do sněhu, oživne.

21. Kluk míní, že otec měl divného tátu: "Lepšího než ty."

22. Had a dítě.

23. Soud o přepjaté požadavky.

24. Nádeník koupí brýle, aby uměl číst. Cestou "čte", najde kasu, ztracenou z kočáru hraběte Dauna. Kočí hledá kasu, nádeník řekne, že ji našel "když studoval", pak jí hraběti vrátí, odměněn.

25. (Chybně označeno 24.) Myslivecký syn má tři psy, unese s jejich pomocí princeznu. Ráno snídají na louce, princezna usne, Jindřich slyší hlas, jde za ním k starému hradu, vysvobodí tam duše mrtvých. Nenajde princeznu, slouží, po třech letech se na honě setká s princeznou. Žijí v tom hradě, mají dva syny, král je navštíví, pozná svou dceru. Psi se stětím změní v prince, majetníky hradu.

26. Zbožnému krejčímu zjeví se před smrtí tři králové.

27. Jak svět oplácí (had pod kamenem).

28. Mrtvý rychtář při pohřbu oživne, praví, že v nebi sedí sedláci u kamen, zlatá křesla u stolu pro pány jsou prázdná.

29. Rychtář slouží "pro trochu té cti".

30. Sedlák se učí poroučet na lahvích, posílá je do "vězení", selka mu podstrčí láhev moče.

31. Půjčený kabát.

32. Dva opilí myslivci se vzájemně zastřelí.

33. Kristus — Petr: Otčenáš.

34. Boháč závidí žebrákovi spokojenost.

35. Vražda vyzrazená zavražděným.

36. Lidská léta: (psí, oslí, opičí).

37. Schází.

38. Prodávaná odměna.

39. Zkrocení zlé ženy.

- 572 -

40. Lakomý žid najímá pacholka.

41. Běhoun hledá princeznu, unesenou obrem. Vletí jako pták do zámku hlídaného lvem, princezna na jeho radu se doví od obra, že je třeba lva zabít a jeho srdcem udeřit o zámeckou zeď, aby byla vysvobozena. Běhoun venku požádá děvčátko, aby přineslo bochník chleba a putnu kořalky. Pak zápasí v podobě lví se lvem, posiluje se chlebem a kořalkou, zabije lva, udeří jeho srdcem o zeď, obr se propadne. Běhoun dá zámek děvčeti, přivede princeznu králi, změní se v čerta: měl uloženo jednoho vysvobodit, jednoho obšťastnit, jednoho dostat do pekla. Dosáhl toho kořalkou.

42. Hádka bohatství a rozkoše se zdravím a ctností.

43. Hodná — zlá dívka. Z tisku.

44. Kristus — Petr: Podkova a třešně.

45. a 46. Učená řeč.

47. Přimrazení zloděje.

III. Hanácké písně, operety, dopisy.

IV. Okolí Benetic. (Sebral učitel K. Klíma, pomocí jiných.)

1. Stavba kaple.

2. Důstojník vypravuje v hostinci: Byl mu ukraden pes a míšek s třicíti tolary, pes se vrátil, přinesl míšek se stem tolarů. Sedlák se přihlásí k mišku, je usvědčen.

3. Čert pokušitel.

4. Zmučený hastrman se mstí.

5. Nevděčnému synovi skočí žába do tváře.

6. Lev v Třebíči. Z Mikšíčka II. s. 259.

7. Neznámý vítěz — skleněná hora.

8. Švec hledá pramen v bezvodé studni, vynese draka, jenž se změní v princeznu. Princezna se dá v podobě ptáka prodat svému otci za svou podobiznu, poradí ševci, aby ze studně vynesl kámen, na kterém sedí čert. Pramen vytryskne, pták se na tom kameni změní v princeznu.

9. Kamr a Bedur (1001 noc ed. Weil I. str. 184).

10. Podvržená nevěsta.

11. Selka odepře židovi nocleh, žid venku zmrzne. (Srv. č. 14.)

12. Mlynářské čáry: přimrazení lupičů.

13. I. Povídka na thema Schillerovy "Braut von Messina": Rytířův sen o dvou růžích roztrhaných hadem, vyložený v ten smysl, že rytíř bude mít dva syny a dceru, která je zahubí. Rytíř má dvojčata Jurána a Haštala, dceru Hadku, kterou zavře do lesního zámku. Jurán ji najde na lovu, slíbí, že ji unese. Haštal, vraceje se z cesty, přijede na noc do hradu, Jurán jej z žárlivosti zabije. Když pozná, že Hadka je nevinna, probodne se, Hadka skočí s okna, otec tam postaví klášter.

13. II. Sen o pokladu na mostě.

- 573 -

14. Myslivcová odepře starci nocleh, stařec v noci zmrzne, jeho duch ji pošle do Říma k zpovědi. V Římě jí uloží políbit vše, co cestou potká. Políbí hada, had ji uškrtí.

15. Princezna Nesyta.

16. Čertovy sázky: přinést zpět třetí výstřel — petitum.

17. Zlý pán straší v zámku.

18. Lakomcův hrob.

19. a 20. Verše o obžerství.

21. Panna — matka.

22. Unibos: donmělé zázračné věci.

23. Košikář se synem u řeky řeže proutí. Labuť dá hochovi psaní, aby hledal na severu vodu Richez. Cestou mu baba dá hůl, pes šátek, šátek, uvázaný na holi, jej donese k té vodě. Tam sedne pod strom, na němž je ovinut had, brání se spánku. Připluje labuť, změní se v pannu, káže mu uplést košíček, dá mu do něho ovoce a prsten pro nemocnou královnu. Královna se uzdraví, hoch se vrátí, panna sedící pod stromem mu dá meč a list, aby zabil hada na stromě. Pak s díkem zmizí, šátek na holi odnese hocha k otci.

24. Zakletá zahrada.

25. Léčivá baba Alruna vyléčí nemocného rytíře, ale když spatří jeho zlato, otráví jej i jeho sluhu. Zabíjí pak všechny, kteří se k ní chodí léčit, až ji zkrotí poutník ss. křížem a zkamení ji u cesty z Třebíče k Velkému Meziříčí. Viz Mikšíček II. č. 6. s. 85. a Peck č. 11.

26. Sedlák se za kořalku zapíše čertu.

27. Starý pes a vlk.

28. Dívka — kouzelnice.

29. Zvířátka a Petrovští.

V./VI. Okolí Holešova.

1–3. Farář bl. Sarkander (Hormayr's Taschenhuch 27. 1838, s. 384.) Prušáci v Holešově 1742.

4. Hostýn. Mikšíček II. s. 74.

5. Císař Josef v hostinci v Holešově. (Srv. 8, 16, 29.)

6. Cikán je bit za krádež hodinek.

7. Německý rekrut na stráži "dává oheň".

8. Císař Josef v holešovské hospodě. Zaklet v polském zámku, tam se s ním setká sedlák vezoucí dva cizince, dostane pergamen, že je zákupním fojtem (viz 5, 16, 29).

9. Poklad hlídaný kohoutem.

10. Mlynářské čáry: přimrazení lupičů.

11. Plivník.

12. Kůň ukousne volovi jazyk.

13. Spící vojsko.

11. Povídka o uťaté ruce, viz Menšík, č. 88.

- 574 -

15. Rytmistr vlákán pannou do zámku, hozen do sklepa mrtvol, prohrabe se ven, najde chalupu, ale dva muži ho vezmou na hřbitov, spustí do krypty, aby jim podával skvosty, pak ho tam nechají. Hrobník ho vytáhne, rytmistr přestrojen jde opět k panně do zámku, zajme ji i ty muže — stane se rytířem.

16. Císař Josef v holešovském hostinci jako žebrák, připomene hostinskému setkání na vojně, dá mu hvězdu a klenoty (viz 5, 8, 29).

17. V díře pod Hostýnem zelí po Tatarech.

18. Černokněžníci a poklady pod zemí.

19. Poklady na sv. Jana — kapradí v botě.

20. Kněz, syn křtěného žida, křtí jménem ďábla, zabije kmotra, jenž to pozná, odnesen čertem.

21. Hloupý Honza: muž v domácnosti.

22. Kmotr brepta žádá o kmotrovství.

23. Hanák vykládá, jak strašné zvíře je Maďar.

24. Sirotek v Radhošti.

25. Zlý vrchní po smrti straší.

26. Hanácký žert o podělaných koženkách.

27. Hloupá žena.

28. Anděl strážce.

29. Císař Josef u chalupníka u Holešova: Chalupník jede do Ruska za bratrem - důstojníkem, setká se s dvěma pány, od nichž dostane peníze a dopis na olomúckého velitele. Pak nová návštěva a dědictví. Zmateno. (Viz 5, 8, 16.)

30. Ženich — upír.

31. Švanda.

32. Dlouhý, Široký, Bystrozraký.

33. Modrá hlína v lese — indigo. (Viz Kulda č. 10.)

34. Poklad zmizí, když dívky před danou lhůtou z něho berou.

35. Čekanka. Z Mikšíčka II. s. 222.

36. Pytlák zastřelí hraběte Miroslava.

37. Hádka řezníka s hodinářem.

38. Sklížený čert. Z Mikšíčka II, s. 228,

39. Katechism ve škole: Kdo stvořil svět atd.

40. Vdova modlička, švec umře od kosti vzaté ze hřbitova.

41. Čertova skála. Z Mikšíčka II, s. 234.

42. R. 1787 sochy na Hostýně rozbity, trest na škůdce.

43. Hrabě Valdštýn chodil s hraběnkou k pasekáři na žinčici a pasekář se ženou býval zván na Luknovský hrad.


Zkratky

Tille

Václav Tille: Soupis českých pohádek I, II/1–2. Praha 1929—1937.





< < < Pohádkosloví

 

TOPlist