Matěj Mikšíček

(1815—1892)

Publikované práce

  Sbírka Pověstí moravských a slezkých. Sebral M. Mikšíček. V Brně, František Gastl, 1843—1844, sv. I. 1843, s. viii + 91; sv II. 1844, s. 109; sv III. 1844, s. 105. — Online Kramerius.

  Národní báchorky. Sv. 1. Sebrané od M. Mikšíčka. V Znojmě, Nákladem E. J. Fourniera, knihkupce, 1845, s. 116.

  Národní báchorky. Sv. 2. Sebrané od M. Mikšíčka. V Znojmě, Nákladem E. J. Fourniera, knihkupce, 1845, s. 118. — Online Kramerius MZK.

Obsah

O ovčákovi /3–11/.

O Pipánovi /12–21/.

O řezníkovi /22–26/.

Hloupý Janek /27–31/.

Kmotřička /32–38/.

Zlaté jablko /39–48/.

Roztrhané střevíce /49–53/.

Silný Janek /54–55/.

Krejčí a obr /56–60/.

Kačenka /61–70/.

Klimek /71–79/.

O třech obrech /80–90/.

Silný kovář /91–95/.

Hádanka /96–98/.

Jano uhlíř /99–108/.

  Pohádky a povídky lidu moravského. Zásoba rozmanitého a zábavného čtení o rozličných věcech, které u nás v Moravě pro obveselení mysle nejraději vypravovány bývají. Sebrané od M. Mikšíčka. V Brně, Nákladem Františka Wimmra, knihkupce, 1847, 18 cm, s. 102. — Online Kramerius.

Obsah

O Honzíčkovi /1–12/.

Jaroslávek /13–17/.

Starčík /18–25/.

Zaklená princezna /26–31/.

Princezna s dlouhým nosem /32–37/.

Antoš a Bartoš /38–42/.

Cvrček /43–46/.

Pekelný schod /47–52/.

Chytrý lhář /53–54/.

O zaklené princezně /55–63/.

Pekelné lůžko /64–69/.

Benkov /70–75/.

Strom nevinnosti /76–81/.

Vlčí jáma u Telče /82–86/.

Karlova skála /87–89/.

Čertův hrádek /90–98/.

Čerti hnůj vozili /99–100/.

Hádanky /101–103/.

  M. Mikšíčka Sebrané spisy. Svazek první. Národní báchorky moravské a slezské. Národní bibliotéka, díl 86. V Praze, Nákladem knihkupectví I. L. Kobra, 1888, 16 cm, s. 242. — Online Kramerius.

  M. Mikšíčka Sebrané spisy. Svazek druhý. Pověsti moravské a slezské. Národní bibliotéka, díl 89. V Praze, Nákladem knihkupectví I. L. Kobra, 1889, 16 cm, s. 346. — Online Kramerius.

  Pohádky. Žeň z literatur, sv. 38. Praha, Jan Laichter, 1912, s. 126.

Tille, II/2, 574–580:

Mikšíček.

M. Mikšíčka sebrané spisy. Praha, Kober, bez roku. Sv. I. Národní báchorky moravské a slezské. Sv. II. Pověsti moravské a slezské.

Mikšíček. Pohádky. Žeň z literatur sv. 38. Praha, Laichter 1912.

- 575 -

Profesor Hýsek vykreslil pěkně v "Literární Moravě" život a dílo Matěje Mikšíčka (1815—1892), rolnického syna z Toužína u Dačic. Studoval na několika gymnasiích, pokoušel se o chirurgii, filosofii, bohosloví, chtěl být hercem, byl redaktorem, konečně knihkupeckým příručím. Tehdy počal vydávat pohádky a pověsti: "Vyšly vždy v knihkupectvích, kde byl právě zaměstnán." Jsou to tedy nakladatelské podniky, vydávané jako čtení pro lid. Nejdříve vyšly čtyři sešitky "Sbírky pověstí moravských a slezských". První až třetí svazeček u Gastla v Brně, 1. 1843, 2. a 3. 1844, 4. u Holzla v Olomúci 1845. Holzl vydal pak druhé vydání v jednom svazku 1850. Jsou to pověsti týkající se Moravy a Slezska, vybrané většinou z Hormayerova Archivu a Taschenbuchu; Hýsek dodává, že užil i Šafaříkových Starožitností. Teprv třetí svazeček má na konci jednu pohádku a ve čtvrtém je přidáno devět pohádek, vypravovaných prostým slohem, bez udání původu.

Roku 1845 vyšly dva svazečky nové sbírky: "Národní báchorky. Sebrané od M. Mikšíčka", ve Znojmě u Fourniera. Obsahují 26 většinou pohádkových látek, některé ukazují ke knižnímu původu, jiné mohly být slyšeny mezi lidem. Sloh je Mikšíčkův, prostý, místy lidově veselý. Čísla 9–11 dodal Mikšíčkovi František Sušil. Roku 1847 vydal Wimmr v Brně "Pohádky a povídky lidu moravského... Sebrané od M. Mikšíčka." Mají 17 nových čísel, z nichž pět dodal Vladislav Lata, tři A. Fr. Šrom, F. Sušil dvě, F. Webr a polesný L. Hrázský po jednom. Většina látek je pohádkových, mimo to šest povídek místních a historických. Někdy je přímý knižní pramen patrný. První dvě sbírky vyšly znovu v Kobrově Národní bibliotéce sv. 86. a 89. Třetí sbírka zapadla, teprv r. 1911 objevil prof. Hýsek jediný výtisk a půjčil mi jej k přetisku ve Žni z literatur. Mikšíček od r. 1848 přestal se zabývat lidovým čtením, jež souviselo s jeho knihkupeckou činností, ježto se stal úředníkem Severní dráhy.

V Kobrově vydání jsou texty prvních dvou sbírek jinak seřazeny:

1843/4 I. 1.–4. .......... Kober II. 1. 2. 1. 2. 3.

5.–16 ............. II. 7.–18.

II. 1. ....................... II. 2. 3.

2. ................... II. 4.

3.–12 ............. II. 19.–24.

III. 1. ...................... II. 2.–4.

2. ................... II. 5.

3.–9 ............... II. 29.–35.

10. ................. I. 27

IV. 1. 2. .................. II. 2. 5.

3. ................... II. 6.

4.–10 .. .......... II. 36.–42.

11.–18 ........... I. 28.–35.

19. ................. I. 37.

1.–26. ............ I. 1.–26.

- 576 -

Mikšíček 1845.

1. s. 3. Ženich — zvíře.

2. s. 15. Zaspaná nevěsta.

3. s. 24. Aladdín.

4. s. 31. Mariška.

5. s. 39. Novela, patrně z tisku.

Setník přenocuje v statku sedláka lupiče, zachrání unesenou baronku, přijme pozvání jejího muže, zamiluje se do příbuzné baronovy, mladé hraběnky. Baronka miluje setníka, uvězní z žárlivosti hraběnku. V zámku straší na 1. května přízrak "krvavá paní". Hraběnka píše setníkovi, že se 1. května přistrojí za přízrak a prchne s ním. Setník omylem unese přízrak, kočár se rozbije, setník, když se probudí ze mdlob, usídlí se v hospodě. Krvavá paní mu přijde vyprávět svůj osud — vraždila své muže z pomsty, že byla násilně provdána, pátým byla sama zabita. Setník má v zámku vykopat poklad vraždami získaný, třetinu si nechat, ostatek rozdělit dvanácti dívkám. Setník to tajně vykoná, unese hraběnku, krvavá paní se zjeví o svatbě jako holubice.

6. s. 49. Princezna Nesyta — křesadlo.

7. s. 57. Zakletá rodina.

8. s. 86. Kouzelné dary — brašna.

9. s. 97. Kouzelné dary — mlýnek se solí.

10. s. 99. Alibaba.

11. s. 101. Pari Banu.

12. s. 106. Neznámý vítěz — závody.

13. s. 113. Kouzelné dary — pytel.

14. s. 121. Jedovatá dívka.

15. s. 125. Mluvící krucifix.

16. s. 129. Dit de perdrix.

17. s. 134. Anděl strážce.

18. s. 142. Princezna v noci tančí.

19. s. 146. Silák slouží.

20. s. 148. Domnělý hrdina.

21. s. 152. Ženich — zbojník.

22. s. 161. Zloděj — mistr.

23. s. 167. Pout do Říma.

24. s. 170. Princezny pod zemí.

25. s. 179. Honzík, chce-li dostat Barušku, má uhodnout hádanku: "Na horách sníh, v údolích voda, přátelé se rozlítnou, v rukou les." Žebrák mu to rozluští: sníh—šediny, voda—slzy, přátelé—zuby, les — hůl, celek: žebrák.

26. s. 183. Nezdara králem.

27. s. 191. Zlatohlávek.

28. s. 196. Hastrmanova kmotra.

- 577 -

29. s. 202. Parisade.

30. s. 206. Návrat z tureckého zajetí.

31. s. 210. Aladdín. (Klíč.)

32. s. 211. Krásná a zvíře.

33. s. 221. Princezna v noci tančí. (Ospalec v sudu).

31. s. 228. Služba o nos.

35. s. 230. Vaticinium.

36. 5.232. Princezny v podzemí. Napsal rytíř A. F. Šrom, r. 1815. Totéž, v jiné úpravě, má Mikšíček 1817. č. 10.

37. s. 240. Na přástkách dávají oplzlé hádanky: zjeví se kostlivec, ptá se, co je "klipy klap!", dítě v kolébce promluví: "Lžička", přízrak zmizí. Od ženy v Třebíči.

II.

1. s. 3, 2, s. 30. Život a legendy ss, Cyrila a Metoděje.

3. s. 57. Sirotek v Radhošti. Z Gallaše: viz Č. lid. 15, s. 213.

4. s. 65. Švédský důstojník Fézi Motal poznán po míru 1618 olomúckým občanem jako jeho uloupený syn.

5. s. 73. Pídimužík ukáže pasákovi v Rusavě pod zemí poklad, ale zahubí ho, když prozradí tajemství židovi. (O Tatarech u Hostýna.)

6. s. 85. Baba vraždící pocestné zkameněna u Třebíče. Viz Menšík IV., č. 25. Peck č. 11.

7. s. 95. Ječmínek. Hormayrs Taschenbuch 1824. V. č. 52. s. 235.

8. s. 102. Vznik erbu Odřivousů.

9. s. 110. Poklad v zahozené botě.

10. s. 115. Novela: Ferdinand z lásky k cikánce stane se cikánem, bratr ho zabije. Viz Honn. Taschenbuch 1828. Roč. 27. s. 218. Č. 253. — Moravia 1839. I. č. 78. s. 311.

11. s. 214. Dvě žárlivé sestry stavějí na Olomúcku dva kostely. — Jurendes Mähr. Wanderer 1840, Moravia 1810. III. č. 57., s. 225.

12. s. 128. Kněžna Sidonie odpustí chuďasovi, že zastřelil na svém poli kance. Viz Sláma č. 10.

13. s. 134. Slavnost sv. Víta v Jemnici.

14. s. 140. Svatava prchne před dědicem hradu Brenty po strunách obrovské harfy napjaté na hradní věži, Otto se zabije při pronásledování. Moravia 1839. II.

15. s. 147. Dětřich Lešenský, milenec víly, bere si Hildegundu z Říkovic. Víla dá nevěstě perly, které Dětřicha zahubí. — Horm. Taschenbuch VIII. 1827. č. 88. s. 314. Moravia 1810. III. s. 173. č. 44.

16. s. 149. Pastýř zkameněn, že prodal dvořanovi svou sestru. Horm. Taschenbuch VIII., 1827. č. 89. s. 322. Moravia 1840. III. č. 40. s. 149. U Mikšíčka zkameněn proto, že pohodil černý chléb.

17. s. 151. Drak vynáší lupiče (Obešlíka) z Macochy. — Horm. Taschenbuch. V. 1824 č. 50. b. s. 221. Moravia 1840. III. č. 12. s. 205. Přítel mládeže III. sv. 1. s. 31. (M. J. Sychra.)

- 578 -

18. s. 156. Čertův mlýn. Jurendes Vaterl. Pilger 28. 1841. s. 160. Č. Včela 1841 s. 328. (J. Hanuš.)

19. s. 163. Po bělohorské bitvě: Dcera kováře z Mrákotína miluje císařského důslojníka, v němž kovář pozná svého syna. Horm. Taschenbuch 28. 1839. č. 272. s. 372. Moravia 1839. I. s. 357. č. 90. "Jindy a nyní" 1833. II. s. 154. má od J. Květa (Lhoty) překlad "z Hormayra", patrně z jeho Archivu.

20. s. 177. Miloš, pán na Zlíně, chce zneužít chudé Ludmily. Dívka předstírá, že zná mast křísící sťatého, nabídne se sama ke zkoušce, ovšem neoživne. Miloš se zabije a straší. Sepsal prý Voj. Forst, chalupník v Bilovicích.

21. s. 194. Vznik erbu pánů z Perštýna (zubr).

22. s. 202. Berta z Rožmberka, bílá paní v Telči. Horm. Taschenbuch. N. F. 1830. č. 123. s. 441. Jurendes Vaterländ. Pilger 1841. 28. s. 163.

23. s. 207. Spasitel v kolébce. Horm. Taschenbuch II. 1821. č. 23. s. 234.

24. s. 210. Hodná Hanička a zlá Kačenka miluji Josefa. Kačenka odmítne žebráka, Hanička ho hostí. Kačenka zapálí Haničce chalupu, žebrák "Samolet" přiletí na draku, jenž dští vodu, uhasí oheň, utopí Kačenku.

25. s. 218. Panoš lehnického vévody vyleze o slavnosti na věž, oznámí, že miluje vévodkyni, skočí dolů. Moravia I. 1838. č. 59.

26. s. 223. Čekanka. Z Č. Včely 1843. s. 130. Horm. Taschenbuch 1922. 3. č. 26. s. 249. Č. Včela 1839. s. 153. Moravia 1842. V. č. 9. s. 35.

27. s. 228. Opavský rybář Honza si sklíží ve Wittenberce sošku čerta, vyhozenou návodem Lutherovým z kostela, čert mu dává peníze. Honza je obviněn z krádeže poháru, mučen na radu zpovědníka ohněm, soška při tom shoří, v tom pohár nalezen. Horm. Taschenbuch 28. 1839. č. 269. s. 348. Moravia 1839. II. č . 134. Malý č. 29. s. 241 s malými odchylkami.

28. s. 234. Čertova stavba v Lidečku. Vyprávěno babičkou v Lidečku.

29. s. 242. Vznik hradu Veveří (na místě plném veverek).

30. s. 259. Lev příčinou smrti. Horm. Taschenbuch 28. 1839. s. 354. č. 270. Jurendes Vaterl. Pilger 28. 1841. s. 229.

31. s. 267. Povídka Jana Bartáka o strašidlu na Perštýně. Jan z Perštýna najde mrtvolu své neteře Markéty, kterou utiskoval, v jeskyni s mrtvou komornou. Markéta se zjevuje jesuitovi Janu Drakovovi.

32. s. 274. Dva dominikáni z Brna zabloudí v lese v noci do kláštera, jsou hoštěni, dostanou truhlici, ráno jsou v troskách Templštýna. V truhlici je poklad, za který jsou postaveny brněnské věže. Sdělil J. V. Homola.

33. s. 281. Pastýř Luboň zkamení se stádem jsa proklet Boženou.

34. s. 281. Černý lovec Hardek zabije Lutobora pro zrádnou Valburgu.

- 579 -

Lutobor se mu zjeví jako myslivec Rulf, svede ho k vraždě milenky, Hardek zabije i Rulfa, pozná v něm Lutobora, propadne se.

35. s. 301. P. Maria zachrání duši lichváře.

36. s. 307. P. Maria zachrání prchajícího hraběte.

37. s. 312. Německý poutník vidí stavění Perštýna, zatkne hůl do země, že dřív hůl vypučí, než bude hrad postaven; z hole vypučí po dostavění hradu tis.

38. s. 318. Rytíř vyhloubí studnu, aby dostal Krásničku, dceru Černovýra (hrad Templštýn).

39. s. 328. Pytlák Karel se uchází o jednu ze dvou sester čarodějek, zastřelí druhou, když se naň řítí v podobě kola, hlídá pak její hrob, čaruje, až mine půlnoc.

40. s. 332. Paolo Gerardesco zabije z žárlivosti bratra, prchne do Tyrol, Olaf, hledač pokladů, ho zavede na Moravu k jezeru pod Jeseníkem, kde duch hlídá poklad. Paolo zabije z lakoty Olafa, zaklínáním chce získat klenot sám, ale dvě ruce ho strhnou do vody, — je vídán v podobě ryby s rohem, na němž je klenot.

41. s. 341. Brno zachráněno před Torstensonem zázrakem, že zvony zvoní v mlze o hodinu dřív poledne. Horm. Taschenbuch 20. 1840. s. 314. č. 268.

42. s. 343. Tři muži vezmou baču sebou do Radhoště: světnice, průchod, potok v zelené rovině, na lávce dva draci. Dveře ve skále, světnice, na lištách cacky v podobě hroznů. Dají té "hlíny" bačovi do kabely, venku je z ní zlato. Cestou se stále modlí. Odletí pak na pláštích do Paříže. — Tři pasečané najdou v chodbě tři kádě, kohout jim však zhasí svítilnu.


Mikšíček 1847.

1. Několikrát pro vzácné věci. V. Lata.

2. Čarodějův učeň. V. Lata.

3. Princezny pod zemí. V. Lata.

4. Podvržená nevěsta: tři citrony. A. F. Šrom.

5. Princezna Nesyta. A. F. Šrom.

6. Dva šibalové. V. Lata.

7. Domnělý hadač. V. Lata.

8. Kristus — Petr: Okouzlený strom.

9. Lhaní o princeznu. Fr. Sušil.

10. Princezny pod zemí. A. F. Šrom. Totéž, jinak stylisováno, otištěno v Mikšíčkovi I. č. 36.

11. Záhoř.

12. Poklad pod křem: Podruh by rád našel poklad, potká olejkáře, jenž vytrhne bílou lísku, pod ní jsou dveře, za nimi poklad. Podruh si vezme jen zlatý džbánek, chce se večer s ženou pro poklad vrátit, ale líska stojí na svém místě. L. Hrázský.

- 580 -

13. Buchlovská lípa: Panoš, obviněný zrádným Vlachem, že se účastnil spiknutí na lovu proti pánu ze Zástřízl, na radu anděla ve snách zasadí — na důkaz své neviny — lipku kořeny vzhůru do hradní skály, lipka vypučí, Vlach usmýkán koněm. — F. Webr.

14. Vymření Slavatovského rodu: Karel Jan spadne o honu do vlčí jámy, učiní slib, bude-li zachráněn, že zůstane svoboden. V tu chvíli ho vytáhne uhlíř, jenž pak zmizí. Karel Jan upustí od sňatku s hraběnkou z Attemsů, stane se generálem řádu Karmelitánů. Jeho bratří nemají dětí, rod vyhyne. Horm. Taschenbuch N. F. I. 1830. č. 121, s. 449. Přidán variant: Slavatu zachrání sedlák z Vanova, vyžádá si pro rychtáře "bílý klobouk" znamení, že ves nerobotuje. Dostane klobouk, ale ves musí robotovat.

15. Žebrák Karel, jednonohý invalida, zemře v Buchlovské jeskyni, straší. Hospodyně najde v jeho dřevěné noze hrst dukátů, vykrmí za ně sedm prasat, odprodává je, poslední hodí do jeskyně. Strašidlo prase shltne a zmizí. F. Sušil.

16. Čertův hrádek (ohlas Modrovousa).

17. Hastrmani, koně bez pysku, vozí hnůj, zmizejí, jak dostanou vodu, hnůj se octne na dvoře zpět.


Zkratky

Tille

Václav Tille: Soupis českých pohádek I, II/1–2. Praha 1929—1937.





< < < Pohádkosloví