Pohádkosloví



Dagmar Palátová

(* 1924)

Publikované práce

  Povídky lidových vypravěčů z Čech, Moravy a Slezska, zaznamenané v letech 1945—1954. Uspořádala Dagmar Palátová. Sborník sestavila, úvod a studii napsala a poznámkami a slovníčkem opatřila Dagmar Palátová. Ilustroval František Volf. Edice lidové umělecké tvořivosti. Praha, Orbis, 1958 (náklad 7000 výt.), 372 + (6) str.

Obsah:

Úvodem /5-6/.

Vypravěči sousedských besed

Pohádky

Začarovany prync /9-11/.

Rybař a rybka /12-16/.

O hłupym Honzovi /17-18/.

O strašydle v zamku /19-21/.

O chovanicy /22-23/.

O koňske hłavě /24-25/.

Dva bracio /26/.

Vo líný Mance /27-31/.

Te seš módřejší /32/.

Ešče su hłupi lide na sfětě /33-34/.

Legendy

Zavisna Petrova matka /35-36/.

Jak se svaty Peter chlebem udłavił /37-38/.

O Jenovefě /39/.

Bajky

Gavrun, vylk a liška /41-42/.

Strašidelné povídky

Jak se hasrman učił hrať na husle /43-44/.

Basrmanova žena /45/.

Spravedlivý havíř /46/.

Trest perkajstů /47-48/.

Utopená svatba /49-50/.

O hrabjynce /51-52/.

Pověsti

Templštýn /53-54/.

Máme sa za to zlobit? /55/.

Fryštatsky zvon /56-57/.

O Turcích lidojedech /58-59/.

Jánošík na javornickém chotáru /60/.

Ondrašuv tata /61-62/.

Ondrašovy poklady /63/.

Uloupený les /64-65/.

Bez starosti živi /66-67/.

Povídky ze života

Apoštol /69-74/.

Súd /75--76/.

Silák Jiránek /77/.

Havíř v mysliveckém /78/.

Škola /79-80/.

Jak sa Barborka v hrobě obrátila /81-84/.

Humorky a anekdoty

Beránku tichý... /85/.

Vo jednom rynníku /86/.

Druhyj Cimbura /87-88/.

Sedme něpokradeš a pate nězabiješ /89/.

O panu ze Škrbalovic /90/.

Výhra /91/.

Promluvil první /92/.

Zejtra bude plat /93/.

Černý vejce /94/.

Kůň unykát /95-96/.

To byl tumel /97/.

Besuch u cisařa pana /98-100/.

Vypravěči veřejných vystoupení

Pohádky

O zakletéj princezně /103-104/.

O štyroch synoch a jejich řemesle /105-108/.

Jak sa Jan Stavinohů učíl černokněžníkem /109-110/.

O chytrém ševcovi a hlúpém obrovi /111-112/.

O ukradeném smíchu /113-116/.

Jak roba ošálila čerta /117-118/.

Černokněžník z čertového mlýna /119-120/.

Prorok Rak /121-122/.

Princezna Brikita /123-125/.

Jak si musél čert krajíc chleba zaslúžiť /126/.

Advokát a čert /127-128/.

Hříbjata /129-131/.

Začarovaný mnich /132-133/.

O jednéj lenošnéj ženičce /134-135/.

Strašidelné povídky

Konec pána hor /137-138/.

Vo hastrmanech /139-140/.

Vo randáškovi /141-143/.

Poklad na Čeladnej /144-145/.

Začarovany vrtěni /146/.

Když dvá umjá věc jak chleba jesť /147-148/.

Čarodeňca /149-150/.

Pověsti

Pan regent /151-153/.

Vo domanínckým kováři /154-155/.

O Zlatnici a Kutaném /156-157/.

Založení Nového Hrozénkova /158-160/.

Švandovy dudy /161-162/.

Jak se Ondraš narodil a umřel /163-164/.

Já su Ondráš /165-166/.

Jak Ondraš potrestal tětku Zuškovu /167-168/.

Košula od Haničky /169-170/.

Súsedé /171-174/.

O hoře Tanečnici /175/.

Jak Rusavjané vítali vrchnosť /176-177/.

Vyšívaný hory /178-179/.

Povídky ze života

Zarostené hrobečky /181-182/.

Poklad ve Skalce /183/.

Silný Jura /184/.

Věšání lampy /185-186/.

Pěkný zastání /187-188/.

Sedzem proti trom /189-190/.

Suché slivky /191-192/.

Na pytlačině /193-195/.

Jak pytláci vo lovu napálili strojiče /196-197/.

Jak strýc Pasekovi chytali zaice /198-199/.

Jako zverina podražela /200-201/.

Nepokradeš /202-204/.

Plavci na Bečvě /205-208/.

Trefa, jak sa patří náleží /209-210/.

Agrárníci si to lepšie zaskočili /211-212/.

Strážnické pašije /213-214/.

Kerak knedlík pravdu pověděl /215-217/.

Vo napálený Katě /218-219/.

Volenka /220-221/.

Vitaj, švagre /222-223/.

Jak sa stál strýček Palů partyzánem /224-225/.

Kontigent /226-227/.

Traktor /228-229/.

Humorky a anekdoty

Svatyj Martin /231-233/.

Chudera papež /234-235/.

Účet /236/.

Jak šli čerti pro zedníka /237-238/.

Nešlo to jináč /239/.

O hadovi /240/.

Papúšek /241/.

Včely v gaťách /242-244/.

Ložnice ořechova /245-246/.

Ryby na dole /247/.

Vo zlý ženě /248-250/.

Jak se to řekne po latinske? /251-252/.

Ponaučení /253-254/.

O Jožulovi /255-256/.

Africké včely /257/.

Ohnuté svědry /258/.

Třetí přikázání /259-260/.

Mozeka hrála, brčela /261-264/.

Že se ho něchamy, robečko? /265/.

Pojce mi pokolísac to malé /266-267/.

Válečná půčka /268-269/.

Na učéňú /270-271/.

Robimy podla vas /272/.

Oni a on /278/.

Krade pan závodní? /274/.

Revise /275/.

Nepléťte sa do teho /276/.

Jak strýček Magů študovali na poslanca /277-280/.

Stalo sa v máji /281-283/.

Chytrosť nejsú žádné čáry /284-286/.

Velikonoční marš /287-288/.

Nevydařená zabijačka /289-292/.

Společný výmlat /293-294/.

Strašidlo /295-298/.

Na motivy lidového podání

Vo turecký princezně a českejch muzikantech /301-305/.

Vibohovci /306-308/.

Vo dvouch vhářích /309-313/.

O cestách současného lidového umění vypravěčského /315/.

Poznámky o vypravěčích a jejich povídkách /349/.

K vydaní povídek /365/.

Slovníček /367/.


Literatura

  Dagmar Klímová: „Životní jubileum Dagmar Palátové“, Český lid 71, 1984, s. 178.

  dk (Dagmar Klímová): „Palátová Dagmar“, in: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 1. svazek. Biografická část. Sestavili Stanislav Brouček a Rudolf Jeřábek. Praha, Mladá fronta 2007, s. 165.

Poznámky

Srv. Lidová kultura. Národopisná encyklopedie (2007), s. 165: „Z výzkumu zátopové oblasti budoucí orlické přehrady sestavila cennou sbírku lidových textů písňových i prozaických a další materiál k duchovní i hmotné kultuře. K vydání sběrů v edici Lidové umění slovesné v nakladatelství Odeon však nedošlo a dnes jsou uloženy v pozůstalosti R. Lužíka v EÚ AV ČR v Praze.“






< < < Pohádkosloví

 

Pohádkosloví