Hana Štěpánková(1890—1950) |
Publikované práceZkazky lidu na Kdyňsku a Domažlicku. S obrázky V. Malého. V Praze, Novina, Tiskařské a vydavatelské podniky spol. s r. o., 1931, 71 + (9) str. Obsah: Univ. prof. Dr. Fr. Žákavec: Úvodem /5-12/. 1. Vo Jidášovi /13-15/. Vyprávěla M. Hodíková ze Kdyně. 2. Kerak stavěli obří v Loučimě kostel /16-17/. Vyprávěla ind. učitelka E. Blahníková z Loučimi. 3. Vo svatým Prokopu bjářovským /18-19/. Vyprávěla Anna Mužíková, 69 r. a F. Pflanzerová z Lipkova. 4. Jak se zjevoval staryj Chod na cestě k Maškom /20-21/. Vyprávěl V. Perlinger, 71 r. starý ze Kdyně, rodem ze Lhoty. 5. Proč nechodí z Pašešnicí dřevaří na sv. Jozefa dělat dříví /22/. Vyprávěla M. Pivoňková, 81 r. stará z Pašešnice. 6. Zjevení v lese nad Pašešnicí /23-24/. Vyprávěla M. Kupilíková, 65 r. stará z Pašešnice. 7. Dorka ha Jirka /25-26/. Vyprávěla M. Bílková, 75 r. stará z Mrákova. 8. Vo pokladě v Dobryj hoře /27-28/. Vyprávěla M. Kolaříková, 74 r. stará z Pašešnice. 9. Čertovo kámen /29/. Vyprávěla M. Pivoňková z Pašešnice. 10. Vo ševcích v Dobříkově /30-32/. Vyprávěl J. Blahník, 70 r. starý z Dobříkova. 11. Vo začarovanyj krávě /33-34/. Vyprávěl K. Svoboda ze Kdyně. 12. Houdek v Zelenově /35/. Vyprávěla M. Pivoňková z Pašešnice. 13. Svržený andělé /36-37/. Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova. 14. Pytlácí /38-39/. Vyprávěla M. Pivoňková z Pašešnice. 15. Čarodenice /40/. Vyprávěli hyjtači u Bílků v Mrákově. 16. Hu Kozinčíno zahrádky /41/. Vyprávěla M. Kupilíková z Pašešnice. 17. Vo veselce pod zemí /42-43/. Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova. 18. Divý žínky /44-45/. Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova. 19. Kerak Lipkovský dostáli přezdívku „konící“ /46/. Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova. 20. Eště vo ševcích /47-48/. Vyprávěl Perlinger rodem ze Lhoty. 21. Staryj Mejchar vypravuje /49-50/. 80 r. stár z Pocinovic. 22. Vo Zdanovcovi /51-53/. Vyprávěly: A. Kozinová, 65 r. stará ze Stráže, M. Pejsarová, 71 r. z Tlumačova a M. Pivoňková z Pašešnice. 23. Kerak Zelenyjch Honza čaroval /54-56/. Vyprávěla literní učitelka Hrubá-Kaňáková ze Kdyně. 24. Rychtář se šnůrkama /57-58/. Vyprávěl J. Faul z Pocinovic. 25. Hudělál mu /59/. Vyprávěl J. Kubovec rodem z Lipkova. 26. Mužíček ha strašidla /60-61/. Vyprávěly M. Svobodová a literní učitelka Hrubá ze Kdyně. 27. Zlatá jáma /62-63/. Vyprávěl J. Faul z Pocinovic. 28. Vo hadu na Škarmaně /64-65/. Vyprávěla M. Hrušková ze Kdyně. 29. Vohnivyj muž /66-67/. Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova a V. Mejchar z Pocinovic. 30. Kerak napřed čarovali /68-70/. Vyprávěla A. Ludvíková z Domažlic. 31. Přásky /71-72/. Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova. Obsah /73-74/. Vysvětlivky /75-79/. (Poznámka o autorce) /80/. ❦ |
Tille, II/2, 615–617:Štěpánková. Hana Štěpánková: Zkazky lidu na Kdynsku a Domažlicku. Praha, Novina 1931. Úvod od univ. prof. Dr. Žákavce. 31 čísel. Paní Štěpánková pochází ze mlýna u Lhoty a Pocinovic na Šumavě, žije se svým chotěm, advokátem JUDrem Štěpánkem, ve Kdyni, sbírá ná- - 616 - rodní podání v svém rodném kraji. Vydala třetí svazek Baarových pohádek po jeho smrti a řídí vydání jeho sebraných spisů. Povídky, sebrané v lidu, vypravuje nářečím, svým slohem, tiskne je porůznu i v časopisech. Texty její sbírky jsou od dvacíti vypravěčů (čtrnácti žen a šesti mužů), z Dobříkova, Domažlic, Kdyně, Lipkova, Loučimi, Mrákova, Pašešnice, Pocinovic, Stráže a Tlumačova. Dvě z vypravěček jsou učitelky. Víc textů než dva vyprávěly jen Mužíková (sedm) a Pivoňková (pět). První číslo, od paní Hodíkové ve Kdyni, otištěné též v Národní Politice 22/3 1930, je v českém lidovém podání zcela ojedinělé. Je to povídka o Jidáši. Dva vandrovní přenocují u chalupníka, jehož žena rodí. Vandrovní si vypravují: Narodí-li se o půlnoci chlapec, zabije tátu, zneuctí mámu, zradí Boha. Chalupník to slyší, a když se narodí chlapec, pustí jej v ošatce po vodě. Mlynář zachytí ošatku, dítě si nechá, mlynářka má po roce syna. Když se hoši jednou perou, těší matka syna, že ten druhý je nalezenec, a nalezenec odejde do světa. V městě černě potaženém jde k smutnému knížeti a baví ho, až se kníže uzdraví. Kníže pošle Jidáše do sousední zahrady koupit jablka. Zachutnají mu, pošle pro ně Jidáše znovu. Jidáš chce si peníze nechat, třese sám jabloní, a když jej chalupník překvapí, zabije ho holí. Musí se podle tamního zvyku oženit s jeho vdovou, vdova pozná, že se provdala za syna, který zabil otce. Jidáš se kaje, stane se Kristovým učeníkem, ale zradí Krista za 30 stříbrných a oběsí se. Paní Hodíková vypravovala paní Štěpánkové obsah úvodu legendy o sv. Matěji, povolaném místo Jidáše, podle textu upraveného z díla Jacoba de Voragine, Legenda aurea (ed. Graesse cap. 45. s. 183). Úvod povídky je přizpůsoben úvodu látky o chráněnci osudu. V legendě má Rubenova žena Gyboren po souloži sen, že syn, který se jí narodí, bude příčinou zkázy národa. Syn je pak vysazen na moře v skřínce, která dopluje na ostrov Skarioth. Bezdětná královna vydá hocha — jenž slove po ostrovu Scarioth — za svého, ale porodí pak sama syna. Jidáš ubližuje princi, že je královnou bit. Lidé mu vyzradí, že je nalezenec; zabije prince a prchne. Další text paní Hodíkové je upravený výtah z legendy. V legendě Jidáš přijde do Jerusalema k Pilátovi a zalíbí se mu. Pilát vidí z okna do Rubenovy zahrady na krásnou jabloň. Dostane takovou chuť na její jablka, že prý umře, nedostane-li jich. Jidáš seskočí do zahrady, trhá jablka, je však přistižen Rubenem. Uhodí ho kamenem do vazu a prchne s jablky. Lidé najdou večer Rubena mrtvého, myslí, že ho ranila mrtvice. Pilát daruje Jidášovi Rubenův majetek a Jidáš se ožení s vdovou. Cyboren je smutna, svěří Jidáši, že vysadila synáčka na moře. Když pozná v muži syna, pošle ho ke Kristu prosit o milost. Kristus učiní Jidáše pokladníkem, Jidáš si nechává z přijatých peněz 10% pro sebe. Když Magdaléna maže Kristovy nohy mastí, lituje Jidáš, že mast nebyla raději prodána za 30 denárů: byl by měl zisk. Aby si to nahradil, zradí Krista za 30 penízů. Po Kristově ukřižování se kaje, vrátí peníze a oběsí se. Příslušnou literaturu viz Polívka–Tille č. 82. - 617 - Ostatní texty jsou většinou místní zprávy, pověry, rozličné příběhy a žerty; strašidla, světýlka, hastrmani, čáry dobytku, zlato v zemi, prokletí tanečníci, výklad jména, kostelní legendy, troubení proti mračnům, nedělní práce trestána smrtí, líná dívka v nebi, žert s vycpaným hadem, s čarováním dobytku a p. Vyjímám: 12. Strašidelný dudák (Švanda). 18. Podhozenec. 22. Vojenská kasa ukradena. 23. Sněm čarodějnic. 31. Ženich — mrtvý (zlomek). |
|
LiteraturaZkratky | |
Václav Tille: „Polívkovy studie ze srovnávací literatury“, in: Sborník prací věnovaných prof dr. J. Polívkovi k šedesátým narozeninám (= Národopisný věstník českoslovanský 13). Uspořádal J. Horák. Praha 1918, str. 1–216. | |
Václav Tille: Soupis českých pohádek I, II/1–2. Praha 1929—1937. |