Pohádkosloví



Hana Štěpánková

(1890—1950)

Publikované práce

  Zkazky lidu na Kdyňsku a Domažlicku. S obrázky V. Malého. V Praze, Novina, Tiskařské a vydavatelské podniky spol. s r. o., 1931, 71 + (9) str.

Obsah:

Univ. prof. Dr. Fr. Žákavec: Úvodem /5-12/.

1. Vo Jidášovi /13-15/.

Vyprávěla M. Hodíková ze Kdyně.

2. Kerak stavěli obří v Loučimě kostel /16-17/.

Vyprávěla ind. učitelka E. Blahníková z Loučimi.

3. Vo svatým Prokopu bjářovským /18-19/.

Vyprávěla Anna Mužíková, 69 r. a F. Pflanzerová z Lipkova.

4. Jak se zjevoval staryj Chod na cestě k Maškom /20-21/.

Vyprávěl V. Perlinger, 71 r. starý ze Kdyně, rodem ze Lhoty.

5. Proč nechodí z Pašešnicí dřevaří na sv. Jozefa dělat dříví /22/.

Vyprávěla M. Pivoňková, 81 r. stará z Pašešnice.

6. Zjevení v lese nad Pašešnicí /23-24/.

Vyprávěla M. Kupilíková, 65 r. stará z Pašešnice.

7. Dorka ha Jirka /25-26/.

Vyprávěla M. Bílková, 75 r. stará z Mrákova.

8. Vo pokladě v Dobryj hoře /27-28/.

Vyprávěla M. Kolaříková, 74 r. stará z Pašešnice.

9. Čertovo kámen /29/.

Vyprávěla M. Pivoňková z Pašešnice.

10. Vo ševcích v Dobříkově /30-32/.

Vyprávěl J. Blahník, 70 r. starý z Dobříkova.

11. Vo začarovanyj krávě /33-34/.

Vyprávěl K. Svoboda ze Kdyně.

12. Houdek v Zelenově /35/.

Vyprávěla M. Pivoňková z Pašešnice.

13. Svržený andělé /36-37/.

Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova.

14. Pytlácí /38-39/.

Vyprávěla M. Pivoňková z Pašešnice.

15. Čarodenice /40/.

Vyprávěli hyjtači u Bílků v Mrákově.

16. Hu Kozinčíno zahrádky /41/.

Vyprávěla M. Kupilíková z Pašešnice.

17. Vo veselce pod zemí /42-43/.

Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova.

18. Divý žínky /44-45/.

Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova.

19. Kerak Lipkovský dostáli přezdívku „konící“ /46/.

Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova.

20. Eště vo ševcích /47-48/.

Vyprávěl Perlinger rodem ze Lhoty.

21. Staryj Mejchar vypravuje /49-50/.

80 r. stár z Pocinovic.

22. Vo Zdanovcovi /51-53/.

Vyprávěly: A. Kozinová, 65 r. stará ze Stráže, M. Pejsarová, 71 r. z Tlumačova a M. Pivoňková z Pašešnice.

23. Kerak Zelenyjch Honza čaroval /54-56/.

Vyprávěla literní učitelka Hrubá-Kaňáková ze Kdyně.

24. Rychtář se šnůrkama /57-58/.

Vyprávěl J. Faul z Pocinovic.

25. Hudělál mu /59/.

Vyprávěl J. Kubovec rodem z Lipkova.

26. Mužíček ha strašidla /60-61/.

Vyprávěly M. Svobodová a literní učitelka Hrubá ze Kdyně.

27. Zlatá jáma /62-63/.

Vyprávěl J. Faul z Pocinovic.

28. Vo hadu na Škarmaně /64-65/.

Vyprávěla M. Hrušková ze Kdyně.

29. Vohnivyj muž /66-67/.

Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova a V. Mejchar z Pocinovic.

30. Kerak napřed čarovali /68-70/.

Vyprávěla A. Ludvíková z Domažlic.

31. Přásky /71-72/.

Vyprávěla A. Mužíková z Lipkova.

Obsah /73-74/.

Vysvětlivky /75-79/.

(Poznámka o autorce) /80/.

Tille, II/2, 615–617:

Štěpánková.

Hana Štěpánková: Zkazky lidu na Kdynsku a Domažlicku. Praha, Novina 1931. Úvod od univ. prof. Dr. Žákavce. 31 čísel.

Paní Štěpánková pochází ze mlýna u Lhoty a Pocinovic na Šumavě, žije se svým chotěm, advokátem JUDrem Štěpánkem, ve Kdyni, sbírá ná-

- 616 -

rodní podání v svém rodném kraji. Vydala třetí svazek Baarových pohádek po jeho smrti a řídí vydání jeho sebraných spisů. Povídky, sebrané v lidu, vypravuje nářečím, svým slohem, tiskne je porůznu i v časopisech.

Texty její sbírky jsou od dvacíti vypravěčů (čtrnácti žen a šesti mužů), z Dobříkova, Domažlic, Kdyně, Lipkova, Loučimi, Mrákova, Pašešnice, Pocinovic, Stráže a Tlumačova. Dvě z vypravěček jsou učitelky. Víc textů než dva vyprávěly jen Mužíková (sedm) a Pivoňková (pět).

První číslo, od paní Hodíkové ve Kdyni, otištěné též v Národní Politice 22/3 1930, je v českém lidovém podání zcela ojedinělé. Je to povídka o Jidáši. Dva vandrovní přenocují u chalupníka, jehož žena rodí. Vandrovní si vypravují: Narodí-li se o půlnoci chlapec, zabije tátu, zneuctí mámu, zradí Boha. Chalupník to slyší, a když se narodí chlapec, pustí jej v ošatce po vodě. Mlynář zachytí ošatku, dítě si nechá, mlynářka má po roce syna. Když se hoši jednou perou, těší matka syna, že ten druhý je nalezenec, a nalezenec odejde do světa. V městě černě potaženém jde k smutnému knížeti a baví ho, až se kníže uzdraví. Kníže pošle Jidáše do sousední zahrady koupit jablka. Zachutnají mu, pošle pro ně Jidáše znovu. Jidáš chce si peníze nechat, třese sám jabloní, a když jej chalupník překvapí, zabije ho holí. Musí se podle tamního zvyku oženit s jeho vdovou, vdova pozná, že se provdala za syna, který zabil otce. Jidáš se kaje, stane se Kristovým učeníkem, ale zradí Krista za 30 stříbrných a oběsí se. Paní Hodíková vypravovala paní Štěpánkové obsah úvodu legendy o sv. Matěji, povolaném místo Jidáše, podle textu upraveného z díla Jacoba de Voragine, Legenda aurea (ed. Graesse cap. 45. s. 183).

Úvod povídky je přizpůsoben úvodu látky o chráněnci osudu. V legendě má Rubenova žena Gyboren po souloži sen, že syn, který se jí narodí, bude příčinou zkázy národa. Syn je pak vysazen na moře v skřínce, která dopluje na ostrov Skarioth. Bezdětná královna vydá hocha — jenž slove po ostrovu Scarioth — za svého, ale porodí pak sama syna. Jidáš ubližuje princi, že je královnou bit. Lidé mu vyzradí, že je nalezenec; zabije prince a prchne. Další text paní Hodíkové je upravený výtah z legendy. V legendě Jidáš přijde do Jerusalema k Pilátovi a zalíbí se mu. Pilát vidí z okna do Rubenovy zahrady na krásnou jabloň. Dostane takovou chuť na její jablka, že prý umře, nedostane-li jich. Jidáš seskočí do zahrady, trhá jablka, je však přistižen Rubenem. Uhodí ho kamenem do vazu a prchne s jablky. Lidé najdou večer Rubena mrtvého, myslí, že ho ranila mrtvice. Pilát daruje Jidášovi Rubenův majetek a Jidáš se ožení s vdovou. Cyboren je smutna, svěří Jidáši, že vysadila synáčka na moře. Když pozná v muži syna, pošle ho ke Kristu prosit o milost. Kristus učiní Jidáše pokladníkem, Jidáš si nechává z přijatých peněz 10% pro sebe. Když Magdaléna maže Kristovy nohy mastí, lituje Jidáš, že mast nebyla raději prodána za 30 denárů: byl by měl zisk. Aby si to nahradil, zradí Krista za 30 penízů. Po Kristově ukřižování se kaje, vrátí peníze a oběsí se. Příslušnou literaturu viz Polívka–Tille č. 82.

- 617 -

Ostatní texty jsou většinou místní zprávy, pověry, rozličné příběhy a žerty; strašidla, světýlka, hastrmani, čáry dobytku, zlato v zemi, prokletí tanečníci, výklad jména, kostelní legendy, troubení proti mračnům, nedělní práce trestána smrtí, líná dívka v nebi, žert s vycpaným hadem, s čarováním dobytku a p. Vyjímám:

12. Strašidelný dudák (Švanda).

18. Podhozenec.

22. Vojenská kasa ukradena.

23. Sněm čarodějnic.

31. Ženich — mrtvý (zlomek).


Literatura


Zkratky

Polívka–Tille

Václav Tille: „Polívkovy studie ze srovnávací literatury“, in: Sborník prací věnovaných prof dr. J. Polívkovi k šedesátým narozeninám (= Národopisný věstník českoslovanský 13). Uspořádal J. Horák. Praha 1918, str. 1–216.

Tille

Václav Tille: Soupis českých pohádek I, II/1–2. Praha 1929—1937.





< < < Pohádkosloví

 

Pohádkosloví