Františka Stránecká

(Františka Všetečková,
provdaná Kerschnerová)

(1839—1888)

Publikované práce

  Pohádky z Moravy. Sebrala Františka Stránecká. V Praze, Tiskem Dr. Ed. Grégra — Nákladem JUDra Frant. Šroma, 1868, 19 cm, s. 54. — Online Kramerius.

Obsah

O pekelné tanečnici /3/.

Kmotra smrt /11/.

O drndavé hůlčičce /16/.

O hastrmanu /21/.

O Tingtanglovi /25/.

Putování pána Krista po světě /29/.

Král karbaník /32/.

O vyhnaném kuchtíku /49/.

  Pohádky moravské. 1. Sbírá Františka Stránecká. Edice Komenský, sv. 7. Olomouc, Kramář a Procházka, 1874, s. 51.

  Pohádky. I. Z rukopisné pozůstalosti k tisku upravil Dr. M. Remeš. S poznámkami prof. Dr. Jiřího Polívky. Ilustroval Jar. Nejedlý. Ilustrace Jar. Nejedlý. Nakladatel R. Promberger knihkupec, V Olomouci 1927, s. 94.

  Pohádky [v tiráži: Moravské národní pohádky]. Vybral a uspořádal Mauric Remeš. Původní ilustrace Jaroslav Nejedlý. Brno, Jota, 1991 (2. vyd., v takto upraveném textu vyd. 1.; náklad 15 000 výt.), 21 cm, s. 89.

  Moravské národní pohádky. [Díl 1]. Brno, Jota, 1992 (2. vyd.), 22 cm, s. 69.

  Moravské národní pohádky. II. Vybral a uspořádal Marcel Nekvinda. Originální ilustrace Josef Pospíchal. Text k vydání připravil Miroslav Kracík. Brno, Jota, 1992, s. 89.

Tille, II/2, 610—611:

Stránecká.

(Stránecká.) Pohádky z Moravy. Sebrala Františka Stránecká. Praha, Grégr 1868.

(Stránecká I.) Františka Stránecká. Z rukopisné pozůstalosti k tisku upravil Dr. M. Remeš. S poznámkami J. Polívky. Olomúc, Promberger. Díl 1. 1927. Hýsek v Literární Moravě:

Otec Františky Stránecké byl purkrabí Všetečka ve Velkém Meziříčí. R. 1848 se stal správcem v Zhoři Stránecké — odtud má Stránecká svůj pseudonym. Vdala se v šestnácti letech za soudního adjunkta J. Kerschnera, pět let byli v Beregházu v Uhrách, později se její muž stal radou zemského soudu v Brně, kde Stránecká zemřela 1888. Pohádky prvního svazečku napsala na popud přítele svého muže MUDr. Skřivana v letech šedesátých. Skřivan je poslal Erbenovi, Erben obstaral v Praze tisk.

Jedenatřicet čísel jsou většinou běžné látky našich pohádkových knížek, prostě vyprávěné, prý často ze vzpomínek z mládí, ale asi též slyšené věci, jenže psané vlastním slohem.

Stránecká.

1. s. 3. Princezna v noci tančí.

2. s. 11. Smrt kmotra.

3. Kouzelné dary — kyj.

4. Hastrmanova kmotra.

- 611 -

5. s. 25. Tom — Tit — Tot.

6. s. 29. Kristus — Petr: Bláhová přání.

7. s. 32. Reynold Divosyn.

8. s. 49. Ptáček štěstí — kouzelné ovoce.

Stránecká I.

1. s. 3. Farářova sestra na radu baby si na Štědrý večer přičaruje ženicha: Položí kouzlem udělaný koláč na stůl, přijde mladý muž, jí, krájí svým nožem a zapomene jej na stole, sám odejde. Přijde pak říci o farářovu sestru. Osmnáct let po svatbě, když se vdává jejich dcera, dá žena nůž na stůl, muž jej pozná, řekne, že jejími čarami mnoho trpěl, probodne ženu (viz též Kulda s. 287.).

2. s. 6. Hastrman ve mlýně (o čertovi — zaklínění prstů).

3. s. 10. Hodná — zlá dívka: Služba.

4. s. 13. Unibos: Divotvorné věci.

5. s. 16. Kosoručka.

6. s. 21. Tom — Tit — Tot.

7. s. 25. Bratříček — sestřička.

8. Hodná — zlá dívka: Lesní chalupa.

9. s. 34. Ženich — upír.

10. s. 40. Rodiče zbraňují dceři v sňatku, milý jde do světa, děvče zemře, na hrobě vyroste rozmarýn. Hoch se vrátí, cestou do kostela utrhne větvičku rozmarýnu, dá ji za klobouk, rozmarýn mu vroste do mozku, vzroste nad mrtvým v strom. Pochovají milence spolu, nad nimi dva rozmarýny.

11. s. 42. Princezna Nezasmálka.

12. s. 49. Vasilisa.

13. s. 52. Nebojsa.

14. s. 52. Vaticinium (Alexander a Ludvík).

15. s. 58. Hloupý Honza.

16. s. 60. Bumbrlíček.

17. s. 62. Hastrmanova služka.

18. s. 66. Hloupý Honza — dar hadího krále.

19. s. 73. Pout do Říma.

20. s. 77. Hloupý Honza.

21. s. 82. Felsenburk — muž hledá zmizelou ženu.

22. s. 87. Kouzelný dary: Kyj.

23. s. 90. Modrovous.


Zkratky

Tille

Václav Tille: Soupis českých pohádek I, II/1–2. Praha 1929—1937.





< < < Pohádkosloví

 

TOPlist