Josef M. Strnadel

(1912—1986)




Publikované práce

  O stodolovém mistru. Pohádky a pověsti z Rožnovska. Z opisů textů v pozůstalosti Miloše Kulišťáka vybral, převyprávěl, upravil, uspořádal a slovníčkem opatřil Josef Strnadel. Ilustroval Václav Kabát. Profil dětem a mládeži, sv. 33. Ostrava, Profil, 1984, 25 cm, s. 140.

  Zamrzlá studánka. Pohádky a pověsti zpod Radhoště. Pro malé čtenáře Josef Strnadel. Ilustroval Antonín Strnadel. Praha, Albatros, 1969, s. 148.

  Zamrzlá studánka. Pohádky a pověsti zpod Radhoště. Pro malé čtenáře Josef Strnadel. Ilustroval Karel Beneš. Profil dětem a mládeži, sv. 35. Ostrava, Profil, 1985 (2. vyd.; v Profilu 1. vyd.), 24 cm, s. 107.

Tille, II/2, 611–614:

Strnadel.

Josef M. Strnadel: Pohádky a pověsti z moravského Valašska. Rukopis z ledna 1934 v NMČ. Zápisy z let 1932—1933 od šesti vypravěčů z Rožnova, Hážovic, Trojanovic.

Strnadel zapisoval v svém kraji přesně dle vypravování. Některé texty tiskl — upravené — po různu v časopisech. V rukopise nejsou povídky

- 612 -

"Sen o pokladu na mostě" a "Poklad pod smrčkem", otištěné v Lid. novinách 26/6 1932 a ve Večeru 7/5 1932.

Kovář Klimek, stár 75 let, přiženil se do Hážovic z Horní Bečvy. Vyprávěl 27/7 1932.

Bez čísla: Vzkříšená nevěsta. Vypravěč přiznal, že povídku četl, Strnadel podává tedy jen obsah. Je to běžná látka o vzkříšené nevěstě, vyprávěná pod vlivem látky Hrobník — lupič.

1. Hastrman ve mlýně; pokračuje mlynářskými čarami: Vyhnaný hastrman (převlečený za krajánka) vyžene mlýnský kámen na střechu; mlynář čarami pošle kámen za ním, krajánek odhodí klobouk, kámen klobouk rozdrtí. (Lepší text viz Záh. kron. 1895 č. 49. s. 294 a IV., str. 18/20 č. 6.)

2. Počátek: Hrubé žerty na přástkách, pak ozvěna látky Silný Ctibor.

3. Poklad marně ve snu oznamovaný. (Srv. 31., 38.)

4. Duch suší peníze, poklad hoří. (Srv. 17., 37.)

5. V Radhošti střechýle — zlato. (Srv. 16.)

6. Černokněžník, jenž tam zavede muže, odletí na plášti, pak zmizí z vězení.

7. Klimek vzpomněl, že povídka šestá měla končit letem na draku do dalekých krajin, a vzpomenuv na draka počal vyprávět látku Drak ve skále — černý muž, ozvěnu z tisku o černém muži.

8. Zbojníkův poklad: Doživotně odsouzený prozradí propuštěnému spoluvězni, kde zakopal poklad. (Srv. 29.)

Josef Drápala, stár 75 let, z Rožnovské paseky, schromený pytlák. Vyprávěl 10/9-1933.

9. Drápalovi bratři, Ondřej a Cyril, postřelili na čekání letící obludu.

10. Cyril marně dobýval knížkou poklad: Muž s trakačem na půl kola je rozesmál.

11. Ondřeje marně prosí duch lupiče o vysvobození (poklad lupičů v Kamenárce).

12. Dvě monstrance zakopané v Kamenárce.

13. Drak v skále: Bratři se zvířaty. Vyprávěno plynně, spisovnými slovy, Strnadel má podezření, že Drápala vypravoval z knížky.

Vypravěč se místy mate. Text nápadně podoben textu u Kuldy č. 54., ale nepochází z něho.

Polášek, stár 71 let, z Trojanovic, veselý, těkavý, vypravuje v útržcích. Strnadel praví, že musil mnoho "spojovat" a že nezapsal, co mu Polášek vypravoval o císaři Josefovi, a pak i jiné věci z knížky. Vyprávěl 25/9 1933.

14. Sněm čarodějnic na Radhošti (jízda na pacholkovi). (Srv. 41.)

15. Čáry s dobytkem: Čarodějka postřelena ranou de máselnice.

16. Poklad v Radhošti (pes na lávce přes řeku, uhlí — zlato). (Srv. 5.)

17. Poklad hoří. (Srv. 4., 37.)

18. Poklad marně dobývaný (žena vyruší kopající muže otázkou).

- 613 -

19. Sedlák "zapečetí" poklad zadnicí, pacholek, jenž jej pozoruje, vyzdvihne poklad stejnou pečetí. (Srv. č. 42.)

20.–23. Světýlka ("ohnivci").

24.–26. Strašidla (pytlák vyděšen střelnou ranou, mužem nesoucím cepy, muž jdoucí na jitřní má zjevení drvoštěpa).

27. Lulkyně utančí řezníka. jenž jí odpověděl.

28. (Třikrát les — třikrát ves.) Lulkyně se diví chlapům u ohně. (Srv. 40.)

29. Zbojník oznamuje pod šibenicí zakopaný poklad. (Srv. 8.)

30. Lupič gentleman: Ondráš posadí nadávající babu na cvočky. Ze Slámova tisku: Veselé kousky Ondráše z Janovic. Opava, tiskl Kubeš v Třebíči s. 30. Viz též Kubín Pk. II., č. 200. V tisku o Rozovi Šandorovi (Kubín Pk. II., č. 99.) týž děj, bez cvočkové baby.

Jan Šrubař z Trojanovic, stár 80 let. Pracovitý, zbožný muž. Nechtěl vykládat o pověrách, napomínal sběratele. Vyprávěl 28/9 1933 drobné, nejasné zlomky.

31. Ženě se zdá o pokladu (srv. 3., 38.,), poklady hoří, chodí za člověkem.

32. Juráš skákal tak vysoko, jak vyhodil obušek.

33. Zaklinač mračen.

34. Zlomek povídky o mouše žertem zakopané pod koryto jako talisman, aby kráva dojila, která se změní v potvoru. Podrobněji Kulda č. 52., neb Záhorská kronika III., s. 13.

35. Výstraha před čarami: Pastýř má hůl, když ji zarazí do země, pasou se kolem ní ovce (srv. Kulda č. 17.). Muž dokáže ovčákovi, že to je čertovská léčka.

Anna Strnadlová, rozená Kociánová, z Trojanovic, 58 let. Její otec, Šimun Kocián, v sobotu holil a stříhal, při tom se mnoho povídalo. Vyprávěla 7/8 1932.

36–39. Poklad hoří (peníz v dýmce) (srv. 44); poklad přehozený (srv. 4, 17). Sen o pokladu v lípě (srv. 3, 31); stručně o pašijovém pokladu.

40. (Třikrát les — třikrát ves): Lulkyně se diví chlapům u ohně. Srv. 28)

41. Sněm čarodějnic na Lysé hoře (čeledín letí na ožehu). (Srv. 14).

Tabášek, z Trojanovic, stár 81 let. Hluchý výměnkář. Vyprávěl 9/9 1933, zemřel v zimě téhož roku. Mluvil knižní češtinou, vypravěl nejraději z bible a o P. Marii, nechtěl mluvit o čarách a zbojnících.

42. Selka "pečetí" poklad zadkem, pacholek ji pozoruje. Když selka zemře, přitiskne ji na to místo a "odpečetí" poklad. (Srv. č. 19.)

43. Princ a krejčí. Strnadel podezírá Tabáška. že to četl, a má pravdu: Je to zkomolený obsah Hauffovy pohádky "Das Märchen vom falschen Prinzen". (Kürschner 158. Hauff III. 1. s. 85.)

Král má tři syny, nejmladší jde do světa, setká se s krejčím, jenž se ho vyptá na jeho rodinu, dětství atd., v noci vezme jeho šaty a spěchá k jeho rodičům. Je princi podoben, rodiče nepoznají

- 614 -

podvod, diví se jen, že se tak brzy vrátil. Princ ráno obleče šaty krejčího, přijde domú právě k hostině. Krejčí jej vydává za podvodníka, rodiče věří spíš krejčímu; uloží princi, aby ušil kamizolu, princ ji ušije špatně. Kdosi poradí králi, aby povolal čarodějnici z hor. Čarodějnice přinese dvě stejné žluté "škřinky", aby si oba vybrali, Krejčí třikrát vybere skřínku s jehlami, princ se zlatými knoflíky křížky a prsteny. Ale krejčí se hádá dál, dokud nedostane mnoho peněz, aby odešel.

Tabášek zapomněl celý úvod o Omarovi, synu Saauda, sultána Wachabitů, jemuž hrozilo, dle proroctví, do dvaadvacíti let nebezpečí, že bude zapuzen, a proto byl dán k strýci pašovi do Kaira. Teprv o dvaadvacátých narozeninách měl se dostavit k sloupu El-serujah, vykázat se pozdravem a dýkou. I pošetilý krejčí Labakan z Alexandrie ztratil u Tabáška celý úvod. Tabášek neporozuměl také žertu s šitím šatů o závod. Z víly Adolzaidy se stala čarodějnice, skřínky ze slonoviny ztratily své nápisy "Štěstí a bohatství" a "Čest a sláva". I konec o návratu Labakanově do Alexandrie a kouzelné jehle schází.

44. Poklad hoří, peníz v dýmce. (Srv. 36.)

45. Císař a opat. Zmateně vyprávěno.

46. Sedlák hlídá pole a zmocní se zloděje tím, že jej vábí, jako by sám byl zloděj, na lepší místo.


Zkratky

Tille

Václav Tille: Soupis českých pohádek I, II/1–2. Praha 1929—1937.





< < < Pohádkosloví

 

TOPlist